3 mušketýři čili 4 kamery v testíku: 2. díl

Odkazy na souvislosti v útrobách tohoto webu přeskočím na další programová jednání. Nyní je na řadě sedmý bod mini-hodnocení, jenž se jmenuje Manuální výbava. Jednotlivé přístroje z našeho kvarteta udatných mušketýrů se snaží blýsknout všemožnými vymoženostmi, ale nad většinu z nich ční jako maják GPS-funkce CX550. Přestože se asi většina běžných uživatelů nebude řídit podle přítomnosti (či absence) této libůstky, mezi našimi zákazníky (i @-tazateli) se projevuje občasné přání GPS v kameře (nebo taktéž fotoaparátu) mít. Diskutabilní využití tzv. pozičního sledování nebudu rozebírat - jako náhradu navigace to snad nikdo nechce - a přejdu na dalších X špeků. Kolíbku transfokátoru jsem uvedl jedinou u HM1, prstenec manuálů zase u SD700, podobně jako např. intervalové snímání. řízení audio-stop mají vestavěná všichni mušketýři, stejně jako pro tyto případy nepostradatelné (klasické) mikrofonní zdířky na 3,5 JACK-konektory. Ruční ostření se bude zjevně nejlépe provádět u SD700vky, by máme z praxe zažito, že z běžných amatérů tuto funkci používá mizivé procento a také to, že šikovné prsty zvládnou solidně i rýhovaná kolečka na ostatních kamerách, umístěná vždy vlevo dole vpředu u objektivu k levé ruce (zvídaví navštíví znovu jejich recenze). Přejděme plynule na další Galerie a poslední bod porovnání…

V Exploreru funguje léta: kurzor popíše, kliknutí otevře!

Galerie ukázek Fotografií: neboli opětovná demonstrace širokoúhlých schopností s přídavkem porovnání šumu v plných detailech. Nejdříve se musím přiznat, že pro tento odstavec mi nešly dodržet shodné podmínky pro všechny snímky, protože honit ten den slunce do scény se jaksi nedařilo (bylo VELMI neposlušné :-D). Povedenost fotek a závislost na úhlu osvětlení zjevně ovlivňuje stejnost obrázků, ale výkonní mušketýři si své eventuální nedostatky doženou v jiné stati tohoto povídání. Zleva doprava je tu na střídačku plně odjeté a plně najeté trafo čili ZOOM našich jednotlivých strojů. Canon se na WIDE-celku staveniště (bohužel) nejeví nijak širším v záběru proti JVC, ale ještě markantnější je posunutí scény recenzentovou nedůsledností. Sony opět vítězí svou širokostí o koňskou délku před 700vkou a Canon s JVC se stran těchto schopností kapku krčí vzadu. Jako názorný bonus přikládám srovnání širokoúhlých snímků ve zmenšené velikosti 2000x1500, jež demonstruje obrovský rozdíl mezi prvním a posledním v soutěži na téma WIDE a nadto druhý bonus, kde porovnávám výřezy z maxima rozlišení od jednotlivých účastníků naší konference - jde o (doufám zjevně podobný) detail rajčat, jež jsem přiblížil na plný ZOOM ze stativu na jedné zahradě…

8. Doplňky a Špeky (+ co nemají ostatní). Běžné rozteče botek doplňků jsou shodně k dispozici u HM1 a SD700, zatímco CX550 a HF S21 mají (tzv. inteligentní) botičky vestavěny, ale pro instalaci doplňujících zdokonalovačů (zvuku nebo světla) vyžadují redukce z naší malosériové výroby - samozřejmě jen při požadavku nepoužít originální příslušenství (kterého vpravdě není velká sorta). Canon má nejmasivnější tělo, jediný ze čtyř výklopný blesk a čidlo inteligentního auto-fokusu, které se tak osvědčuje už od krásné miniatury HV10. Přidávám funkci Canon „Před-natočit“, jíž disponuje i Panasonic (tzv. PRE-REC); a ovládací zdířku LANC (u HF S21), již jsme naopak nenašli u jejího tvůrce Sony. Finesu k vyzdvihnutí par excelence vidím osobně ještě v osazení mikrofonů: Canon má totiž stereofonní kanály od sebe jako jediný přes 7 centimetrů na bocích objektivu a to mu umožňuje nahrát OPRAVDU prostorové audio. Subjektivně bych si dovolil tvrdit, že právě Jednadvacítka má nejlepší zvuk z celé čtveřice. Pro JVC HM1S je už zbytečné opakovat hendikep hledáčku, ale vyzdvihněme zmíněnou kolíbku ZOOM-u a vysokorychlostní záznam, jehož podmínečnou (ne)použitelnost jsem popsal v recenzi firemní kolegyně HM400. Vzhledem k rozsáhlosti bodu jej rozděluji na dva odstavce a vkládám další Galerii…

Galerie ukázek: LOW-LIGH-módy, drsná část. Nyní se zárukou, že fakticky v jednom čase a z jednoho místa jsem kráskami natáčel a po stáhnutí přehrávači vložil zvědavým. Netuším, jak moc čtenáře překvapí tento odstavec, ale pro náš kolektiv ROZHODNě překvapujícím JE. První čtveřici ukázek jsem obsadil pohledem na VELMI tmavou scénu ruských kuželek, vedle nichž svítila LED-diodová solární lampa (nikoli ta, která prodražuje energii: přes den se nabíjí, v noci svítí a dotuje ji naše rodina :-D) k orientaci. První čtveřicí Videosnímků (pro jistotu opakuji, že složeninou Videosnímek mám na mysli obrázek vytažený z videa) se pokouším demonstrovat FAKT HUSTÉ šero scény, kdy jsem před půlnocí zamířil postupně všechny kamery na jedno místo a z několikavteřinových klipů jsem tahal králíky z klobouku (tedy spíš ty Videosnímky). PřEKVAPENÍ jako Brno bylo určitě v tom, že někdejší Král tmy, totiž Sony, se projevil jako nejvíce slepý! Zleva doprava jsou postupně podle abecedy všichni čtyři mušketýři s brutální tmou (první 4 ukázky) a pak i s těžkým šerem (snímečky 5÷8). V názorné Galerii se (doufám) zorientuje každý "vidomý" čtenář bez kterékoli z vad, díky níž by jej dnes ve škole tolerovali učitelé jako jakéhokoli DIS-. Popisky jasné…

Panasonic SD700 vyniká nad ostatními kolegy progresivním módem 1080/50p, dále intervalovým nahráváním (to má i JVC) a prstencem manuálů, navíc má v sobě pruhovaného koníka Zebru. Sony CX550 má krom svých bodových měření/ostření fázovací funkci GOLFOVÝ ZÁBěR a oproti fi JVC výrazně použitelnější pomalé nahrávání PLYN.POM.NAH. (překladatelkám už asi nikdo neporadí :-D). CX550ka umí jako jediná noční vidění s šedozeleným nádechem záběrů z akčních filmů a stejně tak jediná identifikuje polohu nahrávky nebo fotek svým GPS. Žádné porovnávané kameře nechybí HDMI, do všech lze dát světově nejrozšířenější SD karty (u Sony jediné zespod) a všechny mají závity pro optické doplňky. To, že ve všech strojích jsou shodně SLUŠNÉ optické stabilizace, už pozorný čtenář ví. Neodpustím si vsuvku, že jednomu se fakt občas (skoro) motala hlava, jak se snažil na všechny funkce přijít, jak se (poctivěji, než politici :-D) snažil pochopit a zažít si VELMI rozdílná ovládání jednotlivých krasavic, jimž to na našem pomyslném castingu tak slušelo. Sdělujícím souvětím chci vyslovit především to, že 4 mušketýři jsou OPRAVDU i v ovládání každý originál a rozhodně se nedají hodit do jednoho pytle…

Galerie ukázek: LOW-LIGH-módy, jemná část. Opět úplně v jednom čase a z jednoho místa. Tady se sice rozdíly neprojevily až tak markantně, ale i tak se domníváme, že nejlepší - tady nejspíš opět o kousíček HF S21 proti SD700 - je oproti nejslabšímu ve zcela dominantní pozici. Nadto nutno přidat informaci o tom, že SD700vkou se musí natočit aspoň 7 vteřin videoklipu, protože ve slabém osvětlení jí může právě tak dlouho trvat automatické ostření: kratší klip 5ti vteřin znamená automaticky (v šeru) nezaostření až do konce nahrávky. První čtveřicí ukázek jsou opět Videosnímky z ŠERÉ scény, ale už ne tak dramaticky, jako to předvádíme u prvních čtyř v drsné Galerii. Poslední čtveřice snímků je dle mého vypovídající už méně, ale relativně rozumná dávka tmy netmoucí ve skladové místnosti naší prodejny natočena kolegou Janem se udá. Panasonic tady vykazuje při kapce světla přece jen asi nejlepší výsledek, což doufám potěší zapřisáhlé fanoušky této značky. Nemohu asi mnoho citovat, jak mi spílal jeden z nich do @-pošty, ale z jeho stesků kopíruji pár za všechny (sděloval jsem mu cosi o hlučnosti ventilátoru a masivním modrání před seřízením bílé): Když je zcela jasná obloha tak to jde všechno do modra, to ví už i žába Jarmila v našem rybníčku. A i druhá formulace S tím ventilátorem je to pravda. řeším to externím mikrofonem vypovídá za vše (prostě láska za hrob)…

Kritéria výběrů budoucí společnice mohou být logicky různá. Namátkou nahodím pár z nich: Věřím jen jedné značce - vyžaduji hledáček - chci vydat co nejméně peněz - požaduji největší (nejmenší) tělo stroje - zamiloval jsem se do focení kamerou, nechci tahat dva přístroje atd. čtenář vidí JASNě, že každá z videokamer v dnešním porovnání má něco do sebe a když by chtěl kdokoli výrazně vyzvednout pouze jednu nad ostatní, jednoduše se najdou oponentní argumenty proti. Canon má v mnohých ohledech navrch, ale cenově stojí dost vysoko (i tak se ale pořídí asi o 10% levněji, než nejdražší Sony), JVC vyhlíží v některých parametrech velmi dobře, ale pro velkou množinu zájemců se vyřadí kvůli hledáčku, Panasonic může fanouškům značky dělat radost svými finesami a nízkou cenou (bez fleš-paměti), ale zase s podmínkou spolknutí častého řízení bílé, hlučnosti ventilátoru a slabších foto-detailů; a nejširokoúhlejší Sony je o nejvyšším vydání, ale s jakýmsi "stupněm garance", že to není trik (o trapnostech a jiných komoditách této značky se rozepíšu příště, mám toho v šuplíku - bohužel - DOST)…

Se závěrem bych jen upozornil na originální doplňky jednotlivých značek - zatímco sehnat šíro na Canon nebo Sony je brnkačka, dostupnost příslušenství dalších dvou firem je v naší zemičce VELMI mizerná, samozřejmě krom základních drobností typu AKU nebo karta. Vybíráte-li si videokameru a oči i dušička fandy oboru brousí v těchto vodách, pak hlavně nezapomeňte, že srdce vybírá často lépe, než technická data; a když zabloudíte, je tu mj. i specialista par excelence z Brna, který ochotně poradí každému, kdo nehledá diskutabilní nabídky západoevropských E-shopů s poloviční garancí a neexistujícím poradenstvím, ale ví, že nechat peníze doma, ve své maličké zemi, je jakousi vlasteneckou povinností (:-D). Já bych asi postupoval při výběru své videokamery spíše prostudováním fandovských textů někoho z oboru, kdo se věnuje svému koníčku (i obživě v jednom) POCTIVě a s celým srdcem. Nechci se tím vtírat za naši firmu coby renomovaného obchodníka, ale vlastně to ani jinak nemohu myslet: ANO, když chcete svou společnici k natáčení na mnoho let vybrat PEčLIVě, nebojte se @-zeptat někoho, kdo nosí svou kůži na trh ZODPOVěDNě mnoho let a stojí si za svým. Jo - a vítěz jakéhosi TESTU 4 mušketýrů? Přece jste četli bedlivě, že ano…