Geniální Mimino: Panasonic SV-AV100

Videokamery bez kazet? Ano: Sága začíná…

Když jsem tu „literárně“ tvrdil loni na podzim, že jsem „zahlédl budoucnost“, nechtěl jsem si hrát na žádného vševěda, ale zprostředkovat náhled pod pokličku jednoho ze směrů rozvoje našeho oboru. Jak to vypadá, současný vývoj mi začíná dávat za pravdu. Končí zjevně období pokusů a tápání, kdy byly takové přístroje svými výsledky téměř stejně (ne)kvalitní, jako jiné podobné přídavné funkce např. v mobilních telefonech. Začíná NOVÁ ÉRA záznamových přístrojů, v nichž přestává mít místo klasická mechanická část pro kazetu nebo disk. Nemyslím si, že by to měl být konec nadějné myšlenky miniaturního DVD-disku či rychlé zastarání těch systémů, které mají největší podíl na dnešním trhu (především tedy už v úvodu zmíněný mini DV). Kompatibilita médií, důvěra trhu a nakonec i cena budou pro tyto experimenty zřejmě ještě nějaký čas překážkou. Ale současně zde taky chci navrhnout, abychom začali brát (rychle?) tuto vývojovou etapu vážně…

Obrázky odhalí (doufám) dostatečně rozměry i pohotovost použití všech zde dnes popisovaných „mazlíčků“. Loňské (i letošní) mini-hračky firmy Panasonic - tedy vyobrazené modely SV-AV10 a SV-AV20 - nemohou nahrávat nic, co by uspokojilo opravdové nároky uživatelů na „běžná“ videa. Mají sice velkou variabilnost použití - vedle komprimovaného videa MPEG s rozlišením 320x240 bodů (a pouze 15 snímků/vteřinu) umí i fotit VGA (640x480), zaznamenávat zvuk jako diktafon nebo přehrávat hudební klipy v MP3 - ale ani to je zdaleka nečiní nijak prodejnými. Soudím to sice jen podle naší malé obchodní firmy, ale i to by mohlo mít určitou výraznou „statistickou váhu“: prodáváme určitě nezanedbatelné procento přístrojů (nejen) našeho regionu. Ale realizovat prodej například takové SV-AV10? To bude nejspíše takřka utopie, nebudu-li do realizovaných kusů započítávat ty s výrazně zápornou marží…

Panasonic SV-AV100

Na jedné straně jsem asi docela rád, že jeden z největších nositelů světového KNOW-HOW v elektronickém průmyslu (MATSUSHITA-Panasonic) je do tohoto (snad) velice progresivního nápadu zapojen, ale na druhé straně jsem rozhodně ve střehu, když to (zatím) vůbec nezajímá „giganta gigantů“ - totiž japonského kolegu Sony. K přístroji samému lze říci úvodem tolik, že je rozkošný a taky se mi zdá i vcelku velmi praktický. Odpůrci samotné myšlenky komprimátů videozáznamu sice (právem?) namítnou, že kvalita videa není nejspíše stejná, jako u nejrozšířenějšího mini DV, ale sami se budou doma (a rádi) dívat na velice podobnou (nebo spíše tutéž - a dokonalou!) kompresi MPEG2 - totiž DVD. Jenomže: ne každý odpůrce komprimace videa musí být nutně i odpůrcem miniaturizace přístrojů (a obráceně), že ano…

SV-AV100: má „normální“ CCD-čip s 800 tisíci body (úhlopříčka 1/6“); objektiv má elektronický stabilizátor s 10násobným optickým transfokátorem (2,3-23mm, f1,8-2,3), digitálním zvětšením až 100x a minimálním osvětlením (udáváno) 10luxů. Jenomže: zatímco zde výše vyobrazené mini-kamerky AV10 a AV20 (kliknutím na obrázek AV10) mají možnost pouze MPEG4 s omezeným datovým tokem (viz už výše), AV100vka nabízí plné video a s 30 snímky v každé vteřině! A aby se dala tato krásná novinka vůbec reálně používat, přibalil producent i drahou a poměrně vysoce kapacitní SD-kartu 512MB, s fantastickou přenosovou rychlostí 10Mbps - jak udává Panasonic a my mu to samozřejmě věříme - což by měly zaručovat všechny (pouze originální?) SD-karty od 256MB výše. A opět tu slyším smích zastánců klasiky: když se na takovou kartu s MOC „bratru“ 13 tisíc korun (na podzim 2003) vejde jen 10 minut videa v nejlepší kvalitě, jak se to může chytit? No - myslím, že může; a pojďme si to zkusit dokázat…

Datová velikost digitálního videa! Problém, PROBLÉM! No ano, je to průšvih, ale vzhledem k rychlosti vývoje zřejmě nejprogresivnějšího oboru dneška - komponentů souvisejících právě s fenoménem alfanumerických (tj. digitálních) dat, je možno (snad) očekávat rychlé vyřešení toho, co jsem naznačil v předchozím odstavci. Budou-li se vysokokapacitní paměová média více prodávat - a tedy logicky i více vyrábět - musí jejich pořizovací ceny razantně klesat, jako tomu bylo u veškeré takové techniky moderní doby. Podle (mnou) rychle zjistitelných údajů je možnost volby kvality i kompresního formátu: MPEG2 nebo MPEG4. Prvně jmenovaná komprese může mít rozlišení 704x480 a datový tok 6Mbps anebo poměr stran 352x480 s datovým tokem 3Mbps. Hustší formát - MPEG4 - má v ještě slabším rozlišení 320x240 datový tok 1Mbps nebo 420kbps, volitelně může ale zaznamenávat pohyblivé obrázky také s poměrem stran 176x144 a tokem 300kbps či 100kbps (viz přehledná tabulka). Jinými slovy: nejen pro uživatele požadující „normální“ video, ale především s rozsáhlými možnostmi pro všechny, kteří potřebují často hotovou prezentaci na WEB bez zbytečných mezi-prací, je tato kouzelná věc opravdu velice IN! A to nejen rozměry 33x89x65mm a hmotností 156gramů...

Mrkněme se konečně na tuhle nádheru SV-AV100 se mnou blíže: Kdo to nedržel v ruce, opravdu asi nemůže dostatečně pochopit, o čem to tady vlastně mluvím! Takže prosím všechny čtenáře, aby se alespoň pokusili odezírat podle našich obrázků. Geniální mazlíček! Světový rekord miniaturizace! Nádherný mini-stroječek skoro k polaskání! Anebo přinejmenším fakt k obdivu každého opravdového fandy a hračičky našeho oboru. Kupodivu se to opravdu dobře drží a podobné překvapení je i při zkoušení ovládání. Ono to totiž fakt ovládat lze! Je to sice „systémem JVC“ (dlaňové kamery mají veškerá ovládání palcem), ale vzhledem k velikosti přístroje to vůbec nebolí a taky funguje. Nahrávací tlačítko je hned pod reproduktorovou mřížkou a těsně vedle ovládání vlastního přiblížení záběru. Palci (mé) pravičky nedělá žádný problém zapnout hlavní vypínač mini-kamery a při troše dobré vůle provést volbu automatického i manuálního režimu (viz obrázky). Všelijak otočný LCD-panel s úhlopříčkou 2,5“ také připomíná úplně normální kolegyně-videokamery, že ano. Jen ty rozměry a hmotnost…

Jak se to vůbec ovládá a používá? Malý LCD-panel se odklápí trošku legračně, ale variantně ažaž (klikněte si na obrázky včetně tabulky rozlišení). Zapnutím přístroje a volbou nahrávacího nebo přehrávacího režimu REC/PLAY vybereme logicky způsob použití. Po opětovném zapnutí se ale kamerka nastaví vždy do pohotovosti nahrávat - s nastavením rozlišení a toku před vypnutím. Jinými slovy se lze spolehnout na nastavení opouštěných parametrů před vypnutím, ale pokud budeme zrovna při chlubivé náladě - a stále někomu něco přehrávat - vždy se musíme připravit na zdržující okamžiky před vlastní produkcí. Nějaký superrychlý start tu totiž určitě nehrozí. Ze snímku další patrné tlačítko MODE je volbou 2 hlavních režimů videa (a včetně druhu komprese) a také režimu fotografování (DF). Tedy nechá zvolit kameramana buď MEPG2 nebo MPEG4 a následně je možno upřesňovat tyto volby (rozlišení a datový tok) pomocí vlastního MENU (viz další obrázky) anebo nabízí možnost digitálních fotek v kvalitě FINE (ohromných 3.925 fotek na SD-512MB) a NORM (7.851 fotografií na 512MB-kartu).

Mnoha dnešními výrobci je hojně používaným i systém tzv. pěti-funkčního ovládání - tu tlačítky a jinde třebas jakýmsi „džojštykem“ (to je ale „krásné“ slovo - foneticky česky, že). Z obrázku by mělo být (opět) jasně patrno, jak to funguje, respektive - co se to tu snažím popisovat. Pohybuje se tedy všemi čtyřmi tlačítky kolem středového SET v hlavní nabídce - nahoru/dolů se vybírá a doprava/doleva se vchází a vychází „do“ a „z“ funkcí nabídky a jejich nastavení - a právě prostředním SET (s šipkou >) se výběr potvrzuje. Nahrávání vlastního videa (REC) i přehrávání (PLAY) je pak možné i „naležato“ s vyklopeným LCD-panelem jako bychom měli mini-video-walkman - podle obrázku zde pod odstavcem. Pro lepší představu jsem ještě pořídil i další vyobrazení (některých) fines - včetně například shodného uspořádání tlačítek na dálkovém ovladači - aby se čtenář mohl snáze orientovat „mezi řádky“ (Na kliknutí PC-myší máme - už nějaký čas - ve zvyku všechny snímky nabízet ke zvětšení)…

Co mi připadalo ještě publikovatelné?
Postupně opět z obrázků odezírejme: ve srovnání s mobilním telefonem Nokia 3650 je to o dost menší a také srovnatelně lehké: 130g má mobil a 156gramů udávají u kamerky AV100. Akumulátor velmi připomíná podobné články právě mobilních telefonů a jeho ukrytí zřejmě nebude předpokládat nějaká neestetická řešení ve formě tlustých větších kapacit. Připojení je vcelku běžné, ale já jsem realizoval stahování dat přes multifunkční čtečku Hama, jejíž dvojče mi dělá společnici i ve firmě. čekání se sice (nejspíš právě vlivem čtečky) protáhlo na zhruba dvojnásobek reálného času nahrávky, ale s pohodlím. Znamená to, že jsem například na stažení nahraného videoklipu dlouhého necelých 40 vteřin čekal necelou minutu a čtvrt, ale nemusel jsem dělat nic jiného, než vyjmutou SD-kartu zasunout do slotu čtečky. Technických fines má ta věcička spoustu a všechny jsou pro hračičky IN: ZOOM má variabilní rychlost a možnost nastavení i digitálního zvětšení (OFF-25x-100x), balanci bílé lze nastavit solidně a v několika krocích, programy rychlosti expozice jsou dokonce v šesti provedeních (a sedmým je pak automat), přehrávání je kdykoli zastavitelné na dokonalé digitální pauze s efektním krokováním (na obě strany), pro přehrávání statických snímků lze navolit automatickou prezentací, atd.,…

Co mě mrzelo při prvním seznamování? Na rovinu: hlavně nedostatek času! Při týdenní rezervě bych se přece jen určitě pokusil víc odpovědněji (!) odpovědět například na otázku, jak na jednoduchý střih nebo co si při zpracovávání pořízeného videa vůbec počít. Takhle jsem se sice snažil nainstalovat přiložený SW „MediaStage“ (viz obrázek), ale na jakékoli odpovědné hraní si s ním nebylo doopravdy (bohužel) mnoho času. I při samotném přehrávání např. ve Windows Media Player budete nejspíše chvilku přihlížet rozpačitému hledání správného codecu (je ale logicky žádoucí být stále současně připojen). Jinak bych se omluvil za mini-délky ukázkových klipů, ale kdo zná problematiku, ten tuší, že jsem nemohl na náš server dát třeba minutové video. Nakonec: i ty dvě vteřiny jízdy Lego-vlaku mají přes 2MB (2,12) v plném rozlišení a oněch 6 vteřin chůze koně (tok 1.028Kbps) má 769kB! Video v MPEG2 přehrajete nejlépe po uložení do zvoleného adresáře HDD: kliknutí pravým myšítkem nabídne "Uložit cíl jako..." a po stažení otevřete video v běžném WMP. A co by mě mohlo mrzet na přístroji samotném? Opět na rovinu: NIC! Tendle špicové bazmek to góme fakt ufachčit betálně - jak by se mi chtělo vyřknout ortel s neskrývanou příslušností k mému rodnému městu hantecu…

Ukázka videa v MPEG4: Kůň v kroku (6 vteřin, 769kB, 1.028Kbps)

Ukázka videa v MPEG2: Lego-vlak (2 vteřiny, 2,21MB, 10Mbps)

Panasonic nám dělá radost! Doplňme si před závěrem ostatní vymoženosti krásné a výkonné miniatury: ruční ostření (nikterak jednoduše reálné, pravda), manuální kompenzace expozice (to už není tak na hraně), filtr elektronického potlačení hukotu větru (WIND CUT), funkce eliminace nežádoucího protisvětla (praktické); jednoduché mazání klipů a jednoduché zamčení scén (naopak proti nechtěnému mazání - FILE LOCK), přehrávání z námi zvoleného a pojmenovaného seznamu scén a mazání tohoto seznamu (pochopitelně podobné náhledu klipů na DVD)… Dále jednoduché vymazání obsahu SD-karty, formátování karty, zjišování volného místa na SD-médiu, opakované přehrávání statických snímků (DF), přehrávání MPEG-videí standardním AV-kabelem do všech běžných televizorů,… A ještě něco informací navíc? Výdrž akumulátoru je udávána max. 60 minut videa nebo 600DF v intervalu 6sec./DF (úplné nabití pak má být za 145 minut), je tu USB-výstup s přiloženým kabelem, multifunkční stojánek na připojení konektorů (viz obrázek), luxusní brašnička ve výbavě atd...

Samsung IT-CAM

Před vyčerpáním tohoto popisného článku chci ještě nabídnout jeden z dalších podpůrných důkazů pro svoji úvodní teorii o „nové epoše“: naznačit něco o další zajímavosti, jejíž data jsou už dnes známa. Zvláštní název IT-CAM (mnohde taky spíš DIGITAL GADGET) nesou přístroje zmíněného jihokorejského výrobce a realizace je taky naprosto geniální! Vestavěný HARD-Disk (HDD) o kapacitě 1,5GB je doplněn slotem na paměové MS-karty! Zcela jinak - klidně řekněme, že méně přitažlivě - je tu sice komprimováno samotné video (MPEG4), ale mašinky jsou na světě a fungují… Maximální rozlišení videa je 640x480 - s 30-ti (!) obrázky za vteřinu - a maximální kapacita záznamu je 66min. (Super-Fine). I hmotnost a velikost je šílená! A použití pro všechny agenty 007 taky! Zrovna kontaktuji dodavatele kamer Samsung do čR (tj. českobudějovická Libra), jestli by nešlo něco objednat. Dostupně se tu dá zjistit, že rozměry (62x105x36mm) i hmotností (195g) jde o dost podobnou mašinku, ale zde popisované „mimino“ firmy Panasonic AV100 hraje i svými mírami přece jenom nakonec prim: viz technické parametry v první půli tohoto článku…