VIDEOKAMERY.cz | Panasonic HC-X1000

Nezadržitelný vývoj překotné elektroniky: to je žhavá současnost, jejíž nedílnou součástí bude i nadále vše, co souvisí s videozáznamem. A protože vývojáři i výrobci ví, že progres NESMÍ zastavit za žádnou cenu, tlačí nám pomyslně pod nos další stupeň: rozlišení 4K. Dnes se s poučeným laikem do videokamer mrkneme na jednu VELMI zajímavou novinku Panasonic, strojovnu se symbolickým označením HC-X1000. Místo vstupenky nabízí blázen z oboru Petr Jelínek odkaz k Šopíku. Tedy virtuální nástavby jednoho z nejtradičnějších prodejců… 

Za úvodníkem si ještě stručně shrňme vývoj v našem oboru, tedy jen od tzv. revoluce. Od dob nakukování na (tehdy) vyspělé videokamery s enormními cenami do výlohy Tuzexu uplynulo v českých řekách už HODNĚ vody. A přestože ve zmíněné prodejní síti LUX-prodejen nebyl žádný velký výběr a tudíž ani přehled o sortimentu, paměti oboru existují. Základní formáty s nízkou (z dnešního pohledu) technickou úrovní - VHS a VHS-C plus 8mm - už měly v r. 1990 své nadstavby s názvy Super-VHS/C a Hi8 a uživatelská veřejnost platila a platila. Otevřením jedné z nejznámějších prodejen z oboru v Brně-Žabinách nastal alespoň v našem kraji přelom co do přehledu a výběru videokamer a potom…následoval Digital. Přestože se hlavně mladší generaci už dnes tíže vysvětluje, že první etapa digitálního záznamu měla dlouhou éru pásky (od roku 1995) - a dokonce i HD-rozlišení 1080 se zapisovalo od roku 2005 na shodné pásky typu mini DV, jsme v současnosti. A to znamená mimo jiné, že FULL-HD s 1920x1080 body někomu začalo připadat málo, v důsledku čehož přichází nová modla 4K. Oplakáváním toho stavu, že prakticky vždy s nástupy nových formátů a rozlišení se dosavadní přístroje v rukou rodinných či profesionálních točičů proměňovaly v bezcenné hračky, se nebudu zabývat…

Videokamera Panasonic HC-X1000 je VELMI elegantní černá strojovna, která vyhlíží úplně ze všech stran profesionálně. Ani první ohledání krasavice nepřináší jiné dojmy, byť jsem se shodl hned se dvěma fanoušky, co měli stroj v ruce, že plastový dojem vizuálně i pohmatem ulpívá v paměti jako VÝRAZNÝ. Rozměry a hmotnost jsou přiměřené impozantnosti stroje (Š x V x H): 160 x 170 x 315 mm a 1,55kg (= bez AKU a karty). Pro srovnání zopakuji tatáž data Krále jednočipů XF200 - 160 x 201 x 353 mm a 1.56 kg - jde tedy o jakési dvouvaječné sourozence, co se těchto údajů týká. Za objektivem s 20tinásobným optickým přiblížením je osazen čip typu MOS s úhlopříčkou 1/2,3“ a celkem s 18,91MPx (s poznámkou, že takto asi jen pro Evropu). Přepočet na tzv. kinofilm udává výrobce 29,5-600 mm (= poměr stran 17:9) a 30,8-626 mm při stranách 16:9, průměr závitu pro optické doplňky je (kapku atyp) 49 mm. Následuje jediné foto, které není naším původním dílem (zápůjčka )…

V přední části masivního madla neboli ručky je speciální dosud nevídané uložení výklopného LCD panelu. Ten se totiž celý zasouvá do těla madla a po vysunutí jím lze běžným způsobem otáčet. LCD má dotykovou obrazovku s úhlopříčkou 3,5“ a celkem 1,152.000 „obrazových bodů“. Hledáček s masivní očnicí má 0,45“ a celkem 1,226.880 bodů. Zbytek od technických parametrů nechám na hledání potenciálních zájemců o tuhle brunetu a zmíním spíš v průběhu textu, co mi připadne důležité. Stroj se drží úplně normálně (tj. dobře), možná by se přivítalo podobné variabilní nastavení zápěstního klínu s řemínkem, jak jsem to popsal třeba u XF200. Tělo videokamery je osazeno VELKOU spoustou manuálů a nemyslím, že by se po zaučení obsluhy mělo někde něco hledat složitěji. TŘI prstence manuálních řízení jsou u nejvyšší třídy standard: zepředu ostření (FOCUS), přiblížení (ZOOM) a clona (IRIS). Hned za prstenci ještě prsty nahmatají vestavěný ND-filtr (čili tzv. šedý) s možnostmi OFF- 1/4 - 1/16 - 1/64. Zkrátka - tahle strojovna oplývá vším, co si "semirpofík" může přát… 

Konektivita kompletní, včetně XLR-zásuvek, které jsou kapičku zvláštně umístěny tak, že pro jeden kanál je XLR-zdířka vpředu na madle zprava a pro druhý kanál pod kloubem hledáčku, tedy nad dvířkovými krytkami konektorů. Na madle je mimochodem botička pro doplňky se zcela běžnou roztečí ližin a praktické „podružné“ ovládání pro pozici s držením právě za tuto ručku. Pro palec pravičky je připraven úplně „soňácký“ vypínač kamery s aretačním tlačítkem a video-spouští, levička má k dispozici rozsáhlý arzenál manuálních voličů: viz obrázky zde u textu. MENU je hodně rozsáhlé, jak to u (polo-) profesionální mašiny člověk čeká a krom oné hlavní nabídky jsou na těle vidět jednotlivá tlačítka dle pohledů ze všech stran. Nechybí tu řízení meze zisku GAIN, samozřejmé (pro Panasonic nepostradatelné) balance bílé barvy WB, rychlosti expozice čili závěrky SHUTTER, volby indikace přepálení ZEBRA a řízení audia pod tmavou plasto-krytkou vzadu na levoboku…

Pohledná a výkonná strojovna se dobře ovládá, ale pro zvládnutí všech vymožeností NUTNĚ potřebuje pořádný zácvik. Reakce automatu na přechody do světla nebo tmavších scén byly v normě, automatické ostření nekolísalo (nepumpovalo) a vcelku jsme se shodli, že uživatelská hodnota je vůči pořizovací ceně HODNĚ překvapivá. Pamatujeme, že to byl právě Panasonic, který kdysi začal osazovat do svých kamer tři maličké CCD-čipy a emblém 3CCD se tak stal na dlouhou dobu jaksi ohrožen. Polopatisticky vysvětlím, že tři MALÉ snímače s úhlopříčkou 1/6“ nepředčily ve výkonu ani jeden velký (například) 1/3“ a výrobce za tyhle přístroje tehdy chtěl docela nehorázné sumy. Naštvaných uživatelů - kteří si obvykle koupili kameru u jiných „odborníků“ (my jim takové stroje vymlouvali) - jsme tehdy slýchávali hodně. Například asi v roce 2003/4 se prodával typ NV-MX500 (pozor: VELMI starý text ) za cca 120 tisíc korun a právě 3 čipy 1/6“ byly zcela degradující vůči ceně stroje. Dnes popsaná bruneta stojí bratru 83 tisíc a je z "nejmodernější čeledi" superpřevratného formátu 4K…

Doplňme dokola-kolem důležité detaily výbavy a osazení videokamery. Výklopný díl-tubus hledáčku s elegantní a praktickou očnicí nepostrádá běžný prvek regulace případných dioptrií oka uživatele - a dá se samozřejmě přehodit systémem pravá či levá poloha pro patřičné oko.  Pod hledáčkem je velké vybrání na akumulátor a hned vedle vpravo je vidět pod odklopenými dvířky čtveřice zdířek, z nichž nespodnější je HDMI klasické velikosti. Zmiňme pohled pod další společnou krytku konektorů na pravé straně a přejděme na levobok. Zde se totiž nachází jedna z fines kamery, byť u této kategorie vcelku obvyklá: sloty na paměťové karty jsou DVA a jejich krytka se zasouvá „za roh“ do těla stroje (viz názorné obrázky, na kliknutí PC-myškou). Popisováním podobné mašiny už se zabývaly (nejen) tyto stránky tolikrát, že popis všeho příliš „polopatistickým“ způsobem asi není nutný. Přidám ale rozhodně pár vět k dojmu ze stroje, práci s ním v praxi a něco o fenoménu 4K…

Vsuvka k poloprofesionálním videokamerám z pohledu uživatele a prodejce. Opakovat vymoženosti objektivu stran jeho manuálů nebudu - to je prostě SUPER. Hledáček a jeho finesy jsem zmínil taky. Ale co vyzvednu extra, tím je pro mě madlo. Už v 90. letech se jaksi nepřímo odlišovaly všechny "extrovní" kamery právě tímhle detailem. Madlo je příjemné a praktické k přenášení stroje, držení pro spodní náhledy, ale taky třeba pro základní ovládání mašiny posazené na různých druzích stativů či držáků. Vzpomínám na Canon XM1/XM2 nebo Sony z historie - VX1 nebo V6000 (POZOR: ještě starší texty, než si představíte ) a další (Hi8) či digitální VX1000 až 2100 a následující, kde právě ono madlo jaksi identifikovalo příslušnost ke své třídě. dvakrát SUPER...

Videokamera Panasonic HC-X1000 určitě neudělá svému provozovateli „estetickou ostudu“ a bude plnit čestnou roli PROFI-stroje. Rozumějme tomu i tak, že především na svatbě i dalších slavnostních příležitostech je VELMI záhodno, aby měl kameraman VELKOU strojovnu, která se hlavně laikům bude jevit patřičně PROFI. Živnostníci z oboru mi potvrdí, že ten dojem je víceméně nutností. A Tisícovka je navržena/vyvinuta a vyrobena s předpoklady DOBŘE použitelné mašiny. Nikde nic nechybí ani nepřebývá a ze všech stran i od všech funkcí mám pozitivní dojmy. Netušíme, zda se pro nedávné VELKÉ zlevnění Královny jednočipů XF200 rozhodli po zveřejnění ceny u tohoto 4Káčka, ale hladina právě špetku nad 80ti tisíci korunami je nápadně podobná. A za svou cenu nabízí FAKT dost, byť se nezbavím dojmu, že X1000 je analogicky výborně vybavený WV, zatímco XF200 mi stále přijde jako vrcholný a výborně vyladěný typ od MB/BMW/AUDI (dosaďte si, jak libo). A 4K…?

Rozlišení 4K je pro současný stav vývoje - byť fanoušci oboru tohle mohou cítit jinak a různé země se liší podle vyspělosti - předčasné a jaksi předběhnuté rameno vývoje. Elektronika žene vývoj vpřed různými metodami, k záznamu obrazu i zvuku v čím dál vyšší kvalitě. A i když si můžeme (oprávněně?) myslet, že třeba audio-stopa asi dokázala skoro vše už před mnoha lety, nikdo to nezastaví. Osvětlím. Videokamery a komprimáty videoklipů navozují dojem či podezření, že producenti kamer jsou spjati s výrobci počítačů, podobně jako se léta prezentují symbiotickým tlakem na výkon počítačů vývojáři videoher. Když přišel formát AVCHD, nějakou dobu jsme doufali, že se tak složitý algoritmus sledu video-políček bude aspoň prezentovat výrazně menším objemem dat při stejné kvalitě. NE: datový tok videoklipů a tím i objem neboli obsazení msta na ukládacích médiích šel oproti HDV zpět na jeho úroveň a následně jde nahoru kamsi, kde už ani ještě nedávno supervýkonný počítač nestíhá…

No nic: kdo na to má a komu nebude líto, že po masovějším rozšíření formátů 4K už asi bude jeho (třeba letos koupená) mašinka zastaralá - a nadto se i orientuje v „dostupnosti“ takových filmů a patřičných zobrazovačích pro současnost - ať si 4K koupí. Ze začátku sice bude velmi málo zdrojů právě kromě videokamer, kde a jak pořídit takovou vstupní kvalitu k předvedení, ale formát HDV byl na tom v roce 2005 velmi podobně. Kromě videokamer s touto zkratkou, jejichž pořizovací cena stála spíš v ranku astronomie, byl počáteční počet možností sehnat HD video minimální. Sám jsem z té pohnuté doby vlastníkem někdejší „vlajkové lodi“ JVC, LCD s 47“ a pultovou cenou 130 tisíc (dal jsem za ni coby obchodník oboru a v patčičném "badžetu" asi 40%, ale i tak) a vím, zač je toho loket! Zatracený vývoj obdivuhodné elektroniky i její pomyslné Královny videokamery…                       

Vážení fanoušci vidoezáznamu pomocí videokamer a fotoaparátů: užívejme pokroku, kdoví, co bude za 100 let. Sestavil pro všechny, které to zajímá, fanda oboru Petr Jelínek. Fotodokumentaci stvořil Milan Navrátilík...

Zvídavějším fanouškům našeho oboru doporučujeme stáhnout si uživatelskou příručku (lze najít i českou)... 

POZOR: Galerie nejde spustit na kdejakém "železe" neboili počítači! Schválně nám @-napište, jak a na čem to komu z vás šlo spustit...