Jednočipy s 2MPx - JVC MG255 a MG275

Po nedávné recenzi dua MG130 a MG135 se nám na prodejně objevily další dva přírůstky nové řady Everio 2007, GZ-MG255 a MG277. A já jako nový začínající člen "kamero-teamu", jsem dostal za úkol popsat právě tato "dvojčata". Jak již mnozí z Vás tuší z označení Everio, jde o kamery se záznamem na pevný disk a SD-karty. A hned tu narážíme na jediný rozdíl mezi těmito na první pohled totožnými sestrami. Zatímco nižší MG255 skrývá v útrobách harddisk o velikosti 30 GB, MG275 zdobí médium ještě o 10 GB větší. Pozn. PJ: Tradiční odstavec odkazů na související povídání dnes nahraďme zmínkou o dosud krátké historii diskových videokamer. Podobně jako kdysi (od roku 1976!) postupně vítězící domácí video-systém (VHS), prosazuje myšlenku HDD do kamer japonský Victor. Podzim před půldruhým rokem byl mj. ve znamení jeho prvních diskovek s pořadovými čísly MG20-50; a loni
v létě přidává druhou řadu s čs. Menu a 2MPx čipem v modelu MG77. Chvíli předtím jsme představili i my HDD-premiéru Sony SR90 a tříčip JVC MG505. Nyní přichází s diskem i Panasonic a na podzim se má hlásit do pomyslného Mariáše pro čtyři Canon. Slovo má Honza…

Při pohledu na oba přístroje i méně pozorný člověk shledá, že vzhledově se od sebe JVC MG255 a MG275 prakticky v ničem neliší (Pozn. PJ: tahle drobná perlička budiž úvodní spisovatelskou kolegy Jana :-D). Všímavější čtenáři našeho webu možná zpozorují podobu s MG130, od které se liší pouze tmavším zbarvením pruhu na vnější straně LCD-panelu. Rozměry obou přístrojů jsou shodně malé - 66 x 71 x 110 mm (ŠxVxH) - a hmotnosti jsou (bez baterie a popruhu) také stejných 355g. U obou typů v JVC použili totožný CCD-snímač s rozlišením 2,18MPx a úhlopříčkou 1/3,9". I objektiv je naprosto stejný, ZOOM elektronicky ovládaný s ohniskovým rozsahem 3,8 až 38 mm, světelností 1,2 a průměrem závitu 30,5 mm. Optický transfokátor se dostane "pouze" na hodnotu 10:1 a digitální zvětšení tu může být až 300násobné s odpovídajícím zhoršením obrazu. Samozřejmostí je i elektronický stabilizátor obrazu DIS. Menší nedostatek MG255/275 spatřuji v absenci LED-diod k přisvícení - přístroje jsou osazeny jen bleskem, který lze použít pouze ve fotografickém režimu…

Poměrně velkou nevýhodou pro spoustu uživatelů zde stále zůstává již tradiční absence hledáčku u HDD kamer. Kameraman je tak nucen všechny své úkony provádět přes výklopný LCD-panel, v tomto případě širokoúhlý o úhlopříčce 2,7 palce. Naštěstí nechybí nastavení jasu displeje, což zejména při ostrém světle aspoň částečně vypomůže jeho čitelnosti. Jak již bylo v úvodu článku naznačeno, MG255 dostal do vínku 30 GB harddisk 1,8", na který se při nejvyšší kvalitě záznamu ULTRA FINE (720x576 pixel s rychlostí datového toku 8,5 Mbps) vejde 430 minut záznamu a při největší kompresi ECO (352x288 pixel, 1,5 Mbps ) až 2250 minut. U MG275 byl použit 1,8" harddisk o velikosti 40 GB, který dovoluje nahrát od 570 do 3000 minut podle velikosti komprese stejně jako u své sestry. K rozšíření kapacity přístroje se dá použít SD nebo SDHC karta, přičemž na 1 GB paměti se nahraje přibližně 14 minut záznamu nejvyšší dostupné UF kvality. Slot na SD kartu je na spodní straně kamery pod výklopným plastovým krytem. Pozn. PJ: a to nemusíte počítat: 430 minut je kousek přes 7 hodin, 2250 minut je 37,5 hodiny a u 40GB platí 9,5 a 50 hodin…

Pokud se zaměříme na ovládací prvky obou videokamer, je tu velice praktické řešení proti ztrátám pohupujících se deklů na šňůrkách - totiž vestavěnou mechanickou krytkou objektivu, jež se ovládá posuvníkem na přední levé straně objektivu. Tlačítkům hlavních funkcí u JVC oproti harddiskovým kamerám Sony SR32/52 - které mají ovládání uprostřed zadní strany přístrojů - zde ponechali vývojáři obvyklou polohu. Prvku k zapínání přístroje byla stejně jako u nedávno recenzovaných GZ-MG 130 a 135 přisouzena podoba jakéhosi kolečka s aretační páčkou. Kromě spouštění a vypínání přístroje plní i funkci přepínače mezi režimy natáčení videozáznamu a foto-režimu. Nakonec je na těle zezadu ještě tlačítko nahrávání REC a na horní straně přístroje vlastní spouš fotografování a páčka přiblížení-oddálení (T-W) řešená stejně jako u dnešní maloobchodní kategorie "home-videokamer" už v podstatě klasicky coby maličká kolébka doprava/doleva…

Všechny zbylé ovládací prvky kamery vykouknou na uživatele po odklopení LCD panelu. Přímo na těle přístroje vpravo nahoře se nachází tlačítko výběru SELECT PLAY/REC, které slouží k přepínání mezi nahrávacím a přehrávacím módem. Pod ním je volba z automatického režimu na manuální a opačně. Dále jsou zde umístěna tlačítka přímé zálohy na DVD (DIRECT DVD); a do počítače (DIREKT BACK UP), které zároveň slouží k jakési registraci záznamu ještě před spuštěním nahrávání do jednoho z mnoha profilů (Dovolená, Dítě, Sport, Narozeniny…) a usnadní tím jeho pozdější vyhledání. Posledním tlačítkem umístěným přímo na těle přístroje je MENU. Po jeho stisku se uživateli vyjeví hlavní nabídka se čtyřmi podskupinami: Video, Statický obraz, Obecné a Média. části Video a Statický obraz pod sebou ukrývají nastavení kvality nahrávky nebo snímku, ZOOM-u, stabilizátoru a podobných obvyklých funkcí. Pod označením Obecné uživatel nalezne běžná nastavení jako jas LCD displeje, jazyk, čas i datum apod. a pod heslem Média lze provádět jednoduché úkony s harddiskem a SD kartou, např. mazat jednotlivá video- či foto- data anebo formátovat celý disk či kartu…

Na výklopném LCD-panelu po levé straně displeje na jeho rámečku je známý multifunkční joystick sloužící k pohybu v nabídce MENU. Po přepnutí přístroje do manuálního režimu tu má navíc každý směr pohybu páčky přiřazenu určitou funkci, například vyhnutím joysticku doleva se zapne a opětovným vyhnutím zase vypne režim nočního záznamu. Nakonec jsou zde ještě dvě praktická tlačítka INDEX pro informaci o stavu baterie a volném místě na harddisku a pak FUNCTION, které uživateli spustí nabídku funkcí neautomatických nastavování obrazu. Kromě manuálního ostření, rychlosti závěrky anebo nastavení bílé, jsou tu i základní digitální efekty (Sépie, Monotónní, Klasický a Stroboskop) a také funkce Tele Makro. Co se týče propojení obou videokamer s jinými zařízeními, JVC osadilo samotné přístroje pouze zásuvkou pro USB kabel, AV výstupem typu 3,5mm JACK a zdířkou pro síový adaptér. K propojení přístroje s PC pomocí Fire-Wire a do TV přes S-video musí uživatel použít dokovací stanici stejně jako u ostatních modelů z nové HDD-řady Everio pro rok 2007 (samozřejmě kromě MG130, která tuto stanici nemá)…

Nahrávání záznamu se provádí ve formátu MPEG2 přímo na vestavěný harddisk nebo SD-kartu. I když u tohoto způsobu záznamu dochází k "drobné" kompresi, po natočení krátké video-ukázky v té nejvyšší možné kvalitě ULTRA FINE a následném propojení AV kabelem s LCD televizí o úhlopříčce 95 cm byla výsledná kvalita obrazu srovnatelná s běžnými mini-DV kamerami. S postupným snižováním kvality záznamu klesala i kvalita obrazu a při nejvyšší kompresi ECO byl obraz velmi nekvalitní a v praxi alespoň podle mého názoru téměř nepoužitelný, snad s výjimkou klipů coby příloh k E-mailům. Obě dvě kamery jsou osazeny zmíněnými většími snímači, což pomáhá vcelku slušné kvalitě videa i při lehce zhoršených světelných podmínkách. Z parametrů čipů také vyplývá, že oba přístroje umí poměrně kvalitní fotky - až v rozlišení 1.632x1.224 pixel, v širokoúhlém módu až 1.632x912 bodů; a užitečnou pomůckou uživatele při focení je i blesk. Lze samozřejmě využít jak automatický, tak manuální režim, ve kterém se otevře poměrně velká nabídka různých nastavení. Fotografie se mohou ukládat jak na disk, tak i na SD-kartu podle volby uživatele…

Odstavec editora webu PJ: Laskavý a tolerantní čtenář bude (doufáme) souhlasit, že opakovat stále stejné foto- či video- ukázky - respektive ze shodných snímačů stejné firmy - nepřinese nic nového. A protože máme stále (díky Bohu nebo spíše díky čtenářům :-D) echt velký počet přístupů, ponechme si raději rezervu pro nadlimitní stahování dat na už brzy příchozí (a očekávaná!) povídání o mašinkách typu Canon HV20, JVC HD7, Panasonic SD1 nebo Sony HC7 (a také FX7), z nichž některé máme už pár dní i na prodejně. Ale mimo jiné i vzhledem k tomu, že učenlivý a nadějný novic Honza předchystal hafo snímků, přiložme zajímavá srovnání dnes popisovaného dua JVC s konkurenčními soukmenovci s vestavnými HDD uvnitř tělíček. Tradiční Galerie Videosnímků a Fotografií tak sice čtenář musí pohledat ve výše odkazovaných recenzích modelů podobných vlastností a osazení, ale snad se na nás nebude zlobit, že neopakujeme ukázky jaksi (podle nás) na jedno brdo. Na obrázcích u tohoto odstavce budiž uspokojeno nejedno oko zvídavého fanouška našeho krásného oboru…

Celkově na mě zkoumané videokamery působily příjemným dojmem - od pohodlného držení i v menší ruce, přes přehledné MENU až po vcelku velmi kvalitní obraz, samozřejmě hlavně při použití nejvyšší kvality záznamu. Kapacita harddisku je tu v obou případech dostatečná, myslím, že i levnější verze s menším 30 GB diskem - pro více než sedm hodin záznamu - by měla vystačit i náročnějšímu uživateli. Drobnou nevýhodou zde ale zatím zůstává (ne)uchování originálního záznamu oproti mini-DV kazetkám. Dříve nebo později bude každý uživatel donucen přenést svou nahrávku na jiný nosič (pevný disk v počítači, DVD-ROM…), ale toto médium se jen stěží vyrovná kvalitě a léty ověřené stabilitě pásky k archivaci. Mně osobně se oba přístroje líbily a určitě bych je doporučil všem, kteří si chtějí užít dlouhé hodiny záznamu bez nutnosti nosit s sebou kazety a nevadí jim zmiňovaná komprese a tím i mírné (relativní?) snížení kvality. Nakonec: náročnějším fandům se chystají verze i s deklarovanou HD-kvalitou…