VIDEOKAMERY.cz | Na co budeme tedy nahrávat?!?

V první řadě bych rozdělil média na ty, které se používají v analogových (VHS a S-VHS, VHS-C a S-VHS-C, 8mm a Hi8) zařízeních, jež zřejmě již na trhu coby aktuální dlouho nepobudou, a na média určená pro digitální záznam, kde se nám foto a video svět už pomalu začíná „prolínat“. Samozřejmě, že analogové přístroje jsou postupně nahrazovány digitálními a tudíž i média určená pro analogové přístroje jsou nahrazována digitálními (dovolím si vynechat zde v přehledu diskety)...

Asi nejrozšířenějším analogovým médiem jsou videokazety VHS (staré, ale technicky už zdaleka ne dobré), které existují zhruba už neuvěřitelných téměř 30 (!) let. A troufám si tvrdit, že „délkou trvání“ (časem, kterým se držely na špici), je jen tak něco nepřekoná. V dnešní době by snad mohl nahradit toto nejrozšířenější médium DVD-disk, pokud se ovšem velkovýrobci konečně už domluví na jakémsi „správném a jednotném“ formátu. Ono je totiž vcelku těžké se v různých zkratkách vyznat a proto uživatel často neví zdali jeho přístroj má podporu všech těch DVD-A, SACD, DVD-RW, DVD-VR, DVD-RAM a podobných formátů a jestli taky například za půl roku nebude na trhu úplně jiný (samozřejmě lepší) formát, který si na svém pár měsíců starém přístroji nebudete
moci přehrát. Každopádně je DVD snad ve všech směrech lepší, než VHS.

Konečně by mohl být DVD formátem, který by uměl udržet stejnou kvalitu záznamu, jakou jsme již několik let schopni získat i v amatérských digitálních videokamerách. Zde totiž dochází také k velkým změnám. Přístroje, které nahrávaly systémem 8 mm už v podstatě z trhu vymizely a v omezeném počtu se ještě objevují kamery Hi8. Jedinou záchranou pro kameramany, kteří již pokukují po digitálním přístroji a nechtějí se rozloučit se svými záznamy na osmičkových kazetách, jsou kamery systému Digital8. Ty umí nahrávat digitálně na kazety Hi8, ale zároveň umí (vyjma nejzákladnějších modelů) analogové záznamy také přehrávat…

Určitě nejrozšířenějším systémem (mluvíme tu za Evropu) v digitální „kamerové“ technice je systém miniDV. Na něm se naštěstí domluvili (před započetím výroby v roce 1995) všichni velcí výrobci a i v posledním období jde o neprodávanější systém. Dokonce se objevilo několik typů stolních rekordérů na tyto kazety, ale jejich cena se pohybuje podstatně výš, než cena samotné kamery, takže pokud nechcete kameru „trápit“ přehráváním kazet při kopírování, připravte si tučný obnos na nákup digitálního videorekordéru (jenž vám ale zase umožní obvykle i střih záznamu)…

Firma Sony uvedla minulý rok na náš trh videokameru Sony DCR-IP5 / IP7, která je osazena mechanikou na micro-MV kazety. Ty jsou revoluční způsobem ukládání. Využívají komprimačního formátu MPEG-2, takže na 21 metrů magnetické pásky zaznamenají 60 minut audio-video záznamu v plné kvalitě. Tento rok přibyly další modely s označením IP 55, IP 45 a DCR-IP 210 / IP220. Bohužel se zatím nikdo jiný tohoto systému neujal, a tak zůstává firma Sony jediná, kdo vyrábí tyto „mikro-kamery“.

Největší zajímavostí (ale v roce 2002 už ne úplnou novinkou) v kamerových systémech jsou přístroje schopny ukládat vypalováním na osmicentimetrové disky DVD-RAM. Ty se vyrábí v kapacitách 2,92 GB a je možno na ně nahrát až 60 minut v plné DV kvalitě. Jejich největší výhodou je automatické dělení záznamu podle střihu, takže scény, které se nepovedly můžete (bez přetáčení kamkoli) okamžitě vymazat = žádný lineární záznam! To znamená, že každý soubor zaznamenaného videa máme přístupný ihned v podobě dat (MPG2). Oproti miniDV kamerám jsou tyto přístroje větší a těžší, což v době miniaturizace těchto zařízení bude možná menším nedostatkem…

V těchto pohledech vše nahrává multimediálním zařízením, které jsou schopny ukládat nejen AV-záznam na paměové karty. Ve videokamerách se zatím nejvíce ujala tzv. Multi-Mediální-karta (MMC), která byla nahrazena Secure-Digital (SD) kartou. Můžeme ji nalézt u firem Canon, Panasonic, JVC nebo Thomson. Naproti tomu Sony si samozřejmě drží svůj tvar „žvýkačkové“ Memory-Stick - karty, na které si u nejnovějších modelů digitálních kamer vsadila i firma Samsung. Těžko říci, která z těchto paměových karet v těžkém boji obstojí nejlépe. Skoro všichni výrobci již nyní uvádí (někdy až neuvěřitelné) závratné kapacity, kterých budou záhy schopni dosáhnout u svých médií v průběhu následujících nejbližších let…

Některým výrobcům digifoáků se již dřívější volba „nevyplatila“ a tak přechází na jiný typ média: Například firma Olympus stejně jako Fuji přechází ze Smart-Media karet na XD-picture karty. Ty jsou menší a hlavně je bude možno vyrábět i ve větší kapacitě než 128 MB, u které skončila právě Smart-Media. Firma Canon se u fotaparátů, stejně jako například Nikon drží karet Compact-Flash, které jsou v dnešní době zatím asi na prvním místě v prodejnosti a rozšíření. Dále existují ještě také přístroje, které mají sloty (zdířky) pro dvě paměové karty, jako jsou například Olympus E10, E20, nebo například námi popisovaná Konica KD-400Z atd.

Pokud bych měl vše shrnout na několika závěrečných řádcích, dalo by se za médium blízké budoucnosti pro domácí video považovat určitě DVD. U videokamer je to trochu těžší, ale systém miniDV asi na trhu ještě nějakou chvíli vydrží. Pokud bude něčím nahrazen, existují dvě cesty. Cesta malých DVD-disků nebo cesta paměových karet (ukládajících kdovíjaký komprimát). Digitální fotoaparáty a hlavně tedy výrobci se asi zatím nedohodnou na jednotném typu média (a kdoví, jak by se zlevnily výrobní náklady, že ano?!) a proto bude zatím vždy těžké určit, co bude čím nahrazeno a co zůstane i nadále v prodeji…

Poznámka Petra Jelínka: Dnešní téma je docela určitě nad rámec běžné velikosti naší aktuality! Opravdu dnes nikdo netušíme, kam se bude ubírat cesta „k nalezení“ jaksi nejvhodnějšího druhu paměových médií, ale jinak nelze než ve všem souhlasit jménem celé naší firmy s úvahami a verdikty JR… Jiří Rakušan