Ochutnávka3CCD: PanasonicGS120+200

Pořizovací ceny, CCD-snímače a digitální foto-režim...

A hned v prvním odstavci za úvodem se pusme do vyjmenovávání hlavních rozdílů našich miniatur se třemi CCD-snímači. Levnější stodvacítka začíná v dubnu 2004 na necelých 33 tisících, zatímco vybavenější dvoustovka kopíruje svou pultovou cenou loňskou vcelku dost úspěšnou předchůdkyni NV-GS70: těsně pod 50 tisíc MOC. A dodejme tu hned i nutnou připomínku všem vyznavačům tzv. E-cen: porovnávání částek MUSÍ vycházet z min. doporučených maloobchodních cen, na pomyslné startovní čáře se pak všechny modely mnohem snáz hodnotí. Jak vidno, NV-GS120 vstupuje svou cenou do historie: zařazuje se totiž do ne zcela imaginárního finančního pásma vybavenějších kamer s jedním CCD-čipem. A nejen kvůli mimořádné ceně se pravděpodobně najde dost příznivců a logicky pak i potenciálních kupců obou typů. Proč koupit či nekoupit některý z maličkých přístrojů Panasonic s osazením 3xCCD, to se zde pokusím naznačit v dnešním seznámení se sympatickými mazlíčky…

Prvním velkým rozdílem je rozlišení čipů-snímačů. Levnější GS120 má - stejně jako už zmiňovaná loňská GS70 - "jen" 3x540kPx s úhlopříčkou 1/6". Úhlopříčná velikost snímačů u GS200 není jiná, ale rozlišení výrazně ano: 3x800.000pixel. Uváděné počty bodů nebudou nejspíše nijak závažným rozdílem při amatérských záběrech v dobrém osvětlení, ale při natáčení v šeru a hlavně u výsledků fotografického režimu už se mohou lišit výrazněji. Zkusili jsme několik digitálních obrázků v různých světelných podmínkách a přikládáme pro srovnání čtenářově oku některé z nich. Udávané DF-fotky s poměry stran 1536x1152 (prý 1,77MPx - GS120) a 1760x1320 (GS200: dokonce s 2,32MPx!) jsou sice zjistitelné i ve vlastnostech pořízených fotek, ale několikátý rok už přesvědčují kamery Panasonic veřejnost, že vysoká čísla rozlišení DF ve výsledku výrazně zkreslují. Nebo spíše pokulhávají ve srovnání s fotoaparáty. Přiložené příklady naznačí více, srovnání s rozlišením skutečných 2MPx také…

Druhým výrazným rozdílem je mnou pojmenovaná vzhledová výbava - tedy prvky (ne)výbavy, jež jsou vidět na první pohled. Mám na mysli osazení ostřícím kroužkem na objektivu GS200 a absenci této vymoženosti na levnější sestře a hned v druhém pořadí vysouvací blesk u dražší a žádný blesk u levnější verze z obou popisovaných miniatur. Další výrazný rozdíl najdeme naopak uvnitř: analogový vstup nabízí uživateli jen vyšší model, ale oba modely jsou vybaveny digitálním vstupem (A/D-převodník u GS200 je samozřejmostí). Oba modely jsou shodně osazeny 2,5" výklopným LCD (123.000 pixel) a barevným hledáčkem úhlopříčky 0,3" (a také se 123kPx). Pokud jsem na začátku tvrdil, že GS120 je nejmenší tříčip světa, pak jsem měl na mysli vedle méně masivních detailů (kroužek ostření a blesk) hlavně hmotnost: 450 versus 470 gramů. Rozměry jsou totiž udávány shodné - 70x75x126mm. Pro srovnání uvádím rozměry loňského modelu NV-GS70: 71x77x132mm - takže i zde nastalo další (velmi malé) zmenšení vlastního těla přístroje…

Výbava, ovládání, ergonomie a výraznější funkce...

Držení a ovládání je v obou případech velice povedené a proti kritizované miniaturizaci nové řady GS22 až 55 - psal jsem o nepoměrnosti k mužské ruce - je ergonomie těchto dvou 3CCD mašinek opravdu na úrovni. Standardní digitální výbava čip-sety firmy Panasonic obsahuje už několik let podobné - a docela použitelné - efekty, jakými jsou například prolínačka, stíračka, obraz v obraze a podobně. Pravda, dá se nad nimi mávnout rukou (doděláme v počítači), ale pamatuji, jak byly obdivovány na jedné svatbě tuším před třemi lety, kde jsem předkládal svatebčanům už po obědě základní nástin videozáznamu z vyspělé kamery Panasonic. Jsou oproti stejným efektům např. firmy Sony sice použitelné jinak (Sony se umí vrátit do posledního snímku i po vypnutí kamery), ale je to tu. Pokud by měl čtenář zájem zjistit onu "jinou použitelnost", doporučuji nechat si to předvést v nějakém obchodě - je to fakt hluboko v MENU. K dispozici je u obou kamer shodně standardní 10násobný optický ZOOM (2,45-24,5mm) a volitelně buď 20-ti nebo 500-ti násobné digitální zvětšení (už jsem tu psal, že tomu už ani neříkáme přiblížení). Mnohými fandy oboru žádaným údajem je také ekvivalent ke kinofilmu: ten je shodně 41,1-411mm u fota a 47,1-471mm u videa. Zmiňme tu ještě světelnost objektivu - F1,8-2,8 - a průměr závitu: také stejných 37mm…

Přejděme plynule k některým finesám, které jsou spíše zdůrazňovány producentem, než aby měly význam výjimečností. Předně je tu firemní technologie CRYSTAL ENGINE pro údajně kvalitnější obraz. Nepohrdáme tímto pojmem, ale každý výrobce dnes uvádí svůj "patent" na nejlepší záznam - a ve výsledku se stejně nemůžeme bavit o ničem jiném, než je maximálně "velmi pohledné amatérské video", že ano. Funkce SOFT SKIN DETAIL, jejíž nejrůznější varianty také nabízí konkurenční přístroje, se nám zdála při zapínání a vypínání prakticky bez účinku: ple zabíraných osob se nám nijak jiná nezdála. Funkce TELE MAKRO je naopak pro mnohé ze zvídavých fandů asi docela použitelnou. Pro názornější pochopení začátečníkům jen dodejme, že jde o funkci možnosti zaostření záběru i při větším přiblížení transfokátoru a blíže postavené kameře, kdy se tzv. běžnějšímu přístroji (tj. bez této funkce) už zaostřit nepodaří…

Ukládání na paměovou SD-kartu umožňuje vedle už výše zmíněných DF-fotek i komprimované klipy MPEG4 (s malým rozlišením 320x240). A vcelku samozřejmými vymoženostmi už jsou dnes například i funkce WEB-kamery, elektronický stabilizátor obrazu, korekce dioptrického stavu oka kameramana na hledáčku (malá páčka nad bateriovou paticí - viz obrázek zde vpravo ↑) anebo infračervené dálkové ovládání, jež je zde doplněno podobně jako u nižších jednočipových typů Panasonic GS22-55 o tzv. kabelové Free-Style-ovládání, tedy s vestavěným externím mikrofonem (diskutabilního použití). Z firemních dat ještě připomínám obdivuhodně rychlý start do plné pohotovosti s údajem 1,7 vteřiny - tohle se realizuje ale jen přes zobrazené tlačítko QUICK START a kamera je pak v jakémsi polospánku - a barevné noční snímání s přisvětlením vyklopeným LCD, stereofonní ZOOM-mikrofony a nakonec i inteligentní sáňky pro nasazení příslušenství (jehož ale Panasonic nijak mnoho nedodává)…

Porovnání všech rozměrů s konkurenčními i kolegiálními mašinkami firmy Panasonic a také obou mazlíčků vzájemně je v tomto článečku několik a myslím, že čtenář má k dispozici dostatek materiálu, než abych plýtval psanými slovy na obdiv k velikostem přístrojů. Naznačím spíše něco z praxe. Jak už jsem zmínil výše, dobře se to drží a i u nižšího modelu má kameraman jednoznačně pocit, že drží "něco extra". Výdrž přiloženého akumulátoru (typ DU14) bude asi vcelku solidní a ani přikoupení nejsilnějšího AKU z řady DU21 - čísla za písmenky jsou ve stovkách mAh - by neměly být pro úvahy o potížích: oba modely mají výsuvný a výklopný hledáček. Otázkou zůstává, bylo-li nutno osadit veškeré další funkce pod LCD-panel, ale stejně jako u menších modelů řady GS22-55 je možno tento svítící spotřebič vypnout. I tak zde ale zbývá úvaha nad (ne)nutným počtem namáhání spojovací lenty - tedy možná zcela zbytečných ohnutí pružného mnoha-vodiče mezi tělem kamery a zobrazovačem (LCD-display). To ale budiž jen úvaha - nic víc…

Zbylá technická data, srovnání (s čím jak a kdy?)…

Ovládání hlavního vypínače i spouště je dobře dosažitelné palcem a ukazováček tu může mít na starost hned 3 možné prvky: ZOOM, tlačítko spouště fotografického režimu a otočný volič funkcí s velmi názornými symboly. Osobně tento systém považuji pro uživatele šastnější, než jakýsi posuvný přepínač s postupnou volbou "nahrávání-přehrávání-ukládání na kartu", jako to dnes má u svých některých vyšších řad videokamer například firma Sony. Zjednodušeně zde ještě vysvětlím, že prostě vždy při zapnutí kamery může mít uživatel hned navolen ten režim, který chce právě používat, podobně jako je tohle možné u kamer Canon a JVC a levnějších Sony. Kazetová mechanika má - pro Panasonic už klasické - horní nakládání, ke kterému se letos u nových typů MVX2xx připojuje i Canon. Paměová SD-karta (kompatibilitě s MMC je tu ANO), jejíž verze s kapacitou 8MB je přiložena shodně u obou mini-modelů, je pro vlastní používání ukryta v elegantní výklopné skrýši pod LCD-panelem - viz obrázek o tři odstavce výš…

Z ostatní výbavy jmenujme například funkci tzv. inteligentního větrného filtru (funkčně nic extra), prodlouženou dobu nahrávání LP, výbavu S-Video zdířkou (u GS200 je i vstupní), mikrofonním vstupem a sluchátkovým výstupem. Tzv. sériové snímání má u obou kamer údaj o 2 snímcích za vteřinu a maximální sérii 10 obrázků v sadě s rozlišením 640x480. Mezi shodnými technickými údaji lze připomenout rozsah závěrky pro video: 1/50 až 1/8000 vteřiny. Naopak se liší tyto údaje pro ukládání na kartu: 1/25 až 1/500 sec. u levnější GS120ky, ale 1/4 až 1/2000 sec. u vyššího modelu GS200. Zbývá doplnit ještě shodná USB-rozhraní s udávanou kompatibilitou s USB 2.0, jež i zde slouží pouze pro WEB-kameru nebo stahování pořízených dat z karty. A ještě nakonec si připomeňme, že Panasonic je dnes jediným výrobcem, který dodává už ve svém základním setu s kamerami tzv. externí nabíječku - je tedy možno nabíjet jeden akumulátor a s dalším mezitím natáčet (máme-li jich více, samozřejmě)…

Dopusme se před závěrem několika slov coby tipů poučeného laika a zástupce firmy, jež už několik kamer dokonce i prodala… Panasonic sice nevyrábí - už třetím rokem - nic z kategorie tzv. vyšší HI-TECH s jedním CCD přes 1MPx, ale novátorskými činy, mezi něž zařaďme právě tyto dnes trochu popsané výkonné miniatury, nabízí zajímavou variantu. Mám na mysli možnost pořízení něčeho "více extra" pro každého, kdo nechce při nákupu své videokamery ušetřit za každou cenu. Je sice pravdou, že profesionálové se budou asi i nadále takovýmhle mini-kamerkám se třemi snímači smát, a to nejen kvůli jejich šestinové úhlopříčce (1/6") osazených čipů - ale proti tomu jsou pořizovací ceny profesionálních zařízení z ranku videokamer samozřejmě zcela neporovnatelné, takže jen dodejme obvyklou klauzuli o amatérských kamerách. Náš WEB je určen takřka výhradně maloobchodním neboli amatérským přístrojům a příslušenstvím…

První praktické poznatky: vzít vyšší nebo nižší model?

Za náš/váš maják amatérských videokamer si dovoluji všem fandům amatérských HI-TECH videokamer kterýkoli z obou modelů se zodpovědným klidem doporučit. Výrazná vyspělost u dražšího typu GS200 je sice nabíledni, ale jeho pořizovací cena je vyšší (počítáno zespodu) o více než 50% - takže volba je nakonec určitě na kupujícím a samozřejmě i jeho peněžence. Doporučuji nevynechat z postupného výběru pořizovaného přístroje ze zmíněné kategorie ani Canon MVX250i anebo další výkonné mini-mašinky s jedním CCD-snímačem. Natáčel jsem včera s levnější verzí NV-GS120 koně v jihomoravském Mikulově a opět velice lituji, že se na náš WEB nedá - z důvodů datových velikostí - dát ke stažení třeba půlminutka videa v plné kvalitě DV-PAL. Opakuji pro všechny, kteří to snad nepostřehli (např. z našeho WEB-u), že taková půlminutka má v plné kvalitě zhruba 108MB. Možná by zaznamenaný výsledek ze tří mini-CCD-čipů příjemně překvapil i nejednoho zvědavého čtenáře, který právě vybírá vytouženou krasavici…

A s úplným závěrem dnešních řádků ještě dojem z toho včerejšího natáčení. Měl jsem s sebou levnější z obou tříčipů a novinkovou Canon MVX250i. Natáčel jsem několik drezurních úloh ("koňáci" znají) a postupně bral k soutěžnímu obdélníku oba stroje. GS120 má sice pohodlnější hledáček, než kdysi popisovaná (dražší) MX500, ale pokud jde o tenhle pocit, výrazně převyšovalo subjektivní pohodlí u miniatury Canon. Výše popisované efekty jsou sice u GS120 proti MVX250i bohatší, ale jejich dokonalé ukrytí v nabídce je činí téměř nepoužitelnými anebo je třeba stále znovu vstupovat mezi (možná) důležitými záběry do Menu a měnit stíračku na prolínačku anebo zase naopak absenci čehokoli a podobně (uživatelé kamer Panasonic znají). Tahle "poudačka" je ale dnes jen o přístrojích Panasonic GS120/200 a zde si dovolím poradit: ten případný argument příplatku hromady peněz za GS200 se dá stejně lehce zdůvodnit (fajnšmekři všech zemí, spojte se!) jako podobně lehce i vyvrátit: k videu nepotřebuji blesk a foák mi to nijak obdivně nenahradí (viz ukázky DF). Ruční ostření (ruku na srdce) používá amatér "jen 29.února" a v naší laické praxi se onen rozdíl pixel na čipech nepozná (na běžné TV asi fakt ne). Panasonic NV-GS120 se mi jeví jako zajímavá varianta všem náročnějším amatérům. Chcete jednu od nás? Zavolejte nám, na ceny prodávaných videokamer určitě nejsme pes…

Tabulka dosud známých mini-DV-novinek Panasonic pro rok 2004 (xls, 23kB)

neco
Přikládám tabulku letošních novinek-kamer Panasonic, odkazuji i na WEB Panasonic CZ s těmito stroji a loučím se s čtenáři příslibem brzkých libůstek, z nichž nejen Canon MVX2xx už jsou v peru... Mimochodem: co naše počítadlo přístupů, dobrý ne?
Nafotil Karel Souček, sestavil Petr Jelínek