Trošku o Sony HVR-Z1 a taky o HD-videu

S tradičními odkazy na související problematiku se krátce projděme hlavně tím, co se stalo od uvedení zmiňované recenze HDR-FX1. I když náš časový sled může být proti reálu kapku neuspořádán, vidíme v roce 2005 evidentní snahu všech hlavních gigantů produkce videokamer ukázat své představy o právě vznikajícím HDV-fenoménu. A přestože tuším, na jak tenký led teď zkouším našlapovat, vyjmenujme si ony loňské počiny vůdčích firem (koláž zde u odstavce napoví). Po HD-prvotině Sony se přidává Panasonic se svým typem AG-HVX200 a (nevíme posloupnost) také svou solidní (!!) představou o výměnných objektivech japonský Victor s modelem GY-HD100. Objevují se také zmínky i obrázky nové předělávky známé "hokejky" Canon XL-H1 a také (opět zanedbávám pořadí) je tu dosud nejmenší stroj HD-formátu Sony HDR-HC1. Pomineme-li faktickou (maloobchodní) prvotinu progresivního záznamu s vyšším rozlišením JVC GR-PD1, vyčerpali jsme z toho mála dosud známých informací (doufejme) všechno, co se zatím ví. Je sice logické, že už za několik dní (týdnů, měsíců) se situace rapidně změní, ale teď je zima na začátku roku 2006 a ani velký fanoušek oboru nemůže být Sibylou (:-D)...

POZOR: původní video-ukázka v rozlišení 1.440x1.080 je nahrazena (prý) rozumnějším formátem 1.280x720, ale kdo chce testnout PC plnou náloží, může mejlnout..

Vlastní tělo videokamery HVR-Z1 je v podstatě zcela shodné s levnější sestrou FX1. Zevní ohledání pacienta ukázalo jiné uspořádání konektorů na pravé přední části a doplněný držák k externímu mikrofonu vpředu na madle, tedy vpravo u výklopného displeje. Co se týká vnějšího vzhledu, už žádná další překvapení se tu nekonají, téměř všechny odlišnosti jsou ukryty uvnitř, v ovládání a jeho uspořádání. Jako volby nahrávacích módů jsou možnosti HDV nebo DVCAM a ona druhá zkratka je dále dělena na DVCAM a DV SP. Nahrávacím médiem samozřejmě zůstává videokazeta mini-DV, ale u Sony se kapku překonali a do základní sady přiložili jednu HDV-kazetu DigitalMASTER PHDVM-63DM; a nadto ještě i další kazetu na případné čištění hlav. Když už jsme u té základní sady, u videokamery je oproti levnější verzi FX1 přiložena také zásadně jiná nabíječka: model AC-VQ850 umí nabíjet dva druhy akumulátorů (typy L a M), a to naprosto externě! Zmiňme, že FX1 má - stejně jako většina dnešních maloobchodek - tzv. vestavěnou nabíječku, což neumožní plnit energií jiný zdroj (tj. akumulátor), než který je právě nasazen na videokameře…

Druhý profesionální rys - považujeme-li mód DVCAM za úvodní - se dá spatřit i v možnostech zobrazovačů, respektive jinak běžného (barevného) hledáčku. V nabídce přístroje lze totiž zvolit i černobílé zobrazení sledované scény a hlavně profíkům tak nabídnout vidění záběrů, na nějž jsou zvyklí více. Hned dalším detailem, už naznačeným v předchozím odstavci, je ona dvojice XLR-konektorů s duem přepínačů MIC PHANTOM. Velké tříděrové zdířky s možností zajištění slouží pro připojení externích mikrofonů s obvyklejším (u profíků…) uspořádáním kontaktů v konektorech. A bez záruky úplného vyčerpání všech odlišností od HDR-FX1 se podívejme na viditelné rozdíly některých tlačítek. Prvním je jiné označení pravého dolního čudlíku pod LCD-panelem při pohledu shora: u FX1 slouží pro vyhledání nuly počítadla po předchozím vynulování a pro Z1 znamená nastavování časového kódu vč. uživatelských voleb. Dalším detailem, jenž umožňuje kapku jiné ovládání Z1, je uspořádání regulace zvukové úrovně, jež má vyvedena obě kolečka potenciometrů do škvírek krytky (vlevo) a vzadu přidány přepínače…

Abychom neprodlužovali dnešní obrazovou přílohu o poloprofesionálním stroji za každou cenu, zkusme nastínit ještě trošku informací, které (možná) jen tak někdo neví. Tak například záznam ve formátu DVCAM nutí posouvat pásku vyšší rychlostí 28,218 mm/s, zatímco amatérům nejbližší DV (běžná avíčka mini-DV) nebo i vyšší rozlišení HDV znamená známých standardních 18,812 mm/s. Z uvedených čísel vyplývá mimochodem dosti odlišná doba záznamu DVCAM na běžnou kazetu mini-DV (a taktéž i tu přiloženou profi). Konkrétně jde o 41 minut na hodinovou kazetu, respektive Sony takto udává kapacitu přiložené profesionálky PHDVM-63DM, jež má pro DV a HDV délku 63 minut. A vlastní záznam ve vysokém rozlišení HDV je u levnější FX1 i u dražší Z1 shodně s poměrem stran 1.440x1.080 (režim 1080i), přičemž v návodu videokamery HVR-Z1 je udáván datový tok videa stejný jako u mini-DV (25Mbps). Uvážíme-li, že přístroje pořizují každou vteřinu sadu snímků podobně jako mini-DV (ale s velikostí přes 1,5MB každého), je nabíledni, že HDV-kamery musí komprimovat do MPEG2, aby stíhaly ukládat takové objemy dat (viz přehledná tabulka o HDV)...

Tak co: už jste si jisti, že víte o HDV vše, my nee... :-D)

Tady znovu na chvilku zpomalme, už vícekrát jsme se zmiňovali o opakování coby čísi matce, že jo. Zatím mezi amatéry asi nejrozšířenější formát mini-DV vyrobí za každou vteřinu asi 3,6MB dat: podle toku 25Mbps (děleno osmi) doplněného o zvukový záznam to takhle zhruba je. HDV musí za stejnou dobu někam uložit mnohonásobně větší objem dat, přičemž proti DVCAM-u nemá k dispozici rychlejší posuv pásky ani širší stopy pro svá data. Ale aby ani nový fenomén HD-videa nebyl jen tak srozumitelným na první pokus každému, existují hned základní druhy: HDV1 a HDV2. Jak už zmiňovala čtenářská recenze HC1 pana Zbyňka, pro formát HDV1 je typické rozlišení 1.280x720 bodů a datový tok komprimátu 19,4Mbps, přičemž tento první typ HDV využívá například JVC. Druhý typ HDV2 (zvolený pro Sony) má velikost videosnímků až 1.440x1.080 (a jakoby až 1.920x1.080 v širokoúhlém formátu 16:9) a vyšší datový tok 25Mbps. Jako drobnou zajímavost lze uvést, že zatímco Sony by měly umět přehrávat HDV1, JVC HD100 např. neumí reprodukovat (tedy ani nechat stáhnout do PC) video nahrané na FX1, Z1 a HC1. Ani v 21. století se tedy hlavní výrobci nedohodnou na 100%...

Aby se čtenář nenudil nebo si nepřipadal dokonce ošizen, doplňme povídání o tři pomyslné dárky: prvním je sada 6 obrázků z videa, jež nazýváme Videosnímky (název mrtvolky se nám nelíbil), druhým je jednoduchá video-ukázka vysokého rozlišení zkomprimovaná do formátu WMV a třetím kompletní česká příručka na popisovaný stroj, jíž určitě nemůžeme ublížit žádnému subjektu. Valná část rozumných spotřebitelů nakupuje u českých zastoupení mj. i kvůli garanci a servisu a pro rozhodování potenciálních zájemců se může jistě takovýto popis hodit. Nakonec: když může návod k FX1 viset v angličtině na jednom nejmenovaném serveru v Chomutově, proč ne česky a u nás, že jo (zdravím pana Františka :-D). Domnívám se, že přiloženými soubory můžeme - i když je už dávno po Vánocích - udělat malou radost nejenom vybírajícím a majitelům obou variant vyspělých strojů, ale také množině fandů moderních HDV-pojmů: (nejen) čtenářům s nicky Eda, Milda.sr, Kraken, Zapo, vilik, Matus, duri, TA, Marek F., Milan2 a dalším. Mnohé z nich známe mj. i osobně a také oni by mohli (nejen) z osobních kontaktů vědět, že zdaleka ne vše dělá naše mini-firma jen pro a za peníze, že ano…

Berte nebo ne: zde jsou fakt TYGřI = riziko nevídané..

Galerie slibovaných drobností. V teplejší části loňského podzimu jsem se dostal se skupinou přátel do jedné zvláštní chovatelské stanice na Slovensku. Její extrovní zajímavost spočívá v tom, že kousek za nejmenovanou obcí žije v řádně zajištěných prostorách několik sibiřských tygrů, mezi kterými se za dohledu jejich majitelů lze téměř volně pohybovat. Netvrdím, že jsem tak pořídil cokoli k omráčení profíků (mám ostatně celkem jen 7 minut záznamu), ale stojím si za názorem, že se do našeho internetového éteru dostává neobvyklá mini-ukázka, již si určitě nepořídí běžný smrtelník jen tak někde. Z původního videa, zkráceného editací na 33 vteřin a komprimovaného do (podle nás) možná nejméně prznícího formátu WMV, jsme vytáhli i několik videosnímků, jež jsme uložili do nejpoužívanějšího formátu digitální amatérské fotografie JPG. Obvyklým podržením šipky kurzoru PC-myšky na obrázku je odhalen popis snímku a kliknutím se objeví v plné velikosti. U videa (2.814kbps) je asi lepší uložit si jej někam na HDD počítače a spouštět pomocí WMP nebo BSP přímo odtud. Odkaz na slibovaný český návod je zopakován i pod hlavním textem tohoto povídání…

Závěrem ještě cosi k HDV a miniklipu. Nezadržitelný pokrok unáší vpřed i všechno z našeho oboru. Formát vysokého rozlišení sice nelze předvést v plné polní zdaleka na jakékoli televizi - a jeho zpracování (ba dokonce už samotné přehrávání) - vyžaduje výrazně lepší než slabý počítač. Naše ukázka nakonec vznikla v editačním software Pinnacle VS10+, a to vysloveně porodním způsobem s drtivou konfigurací PC: 1,9Athlon XP+, 512 RAM, ATI Radeon 9200/128MB RAM atd. (to jen, aby se vidělo, že ani sestava pod hranicí únosnosti nemusí být bez šancí). Jak vidno, HDV jsme nakonec doplnili alespoň náznakem hudby a drobným titulkem se zatmívačkou. Budiž čtenářův soud spíše zaměřen na (podle nás) zajímavou kvalitu a unikátnost některých snímků naší malé video-ukázky - která měla původně poměr stran 1.440x1.080 bodů a při více než půlminutě se svým datovým tokem jen 21MB objemu - a teď má dokonce jen 13MB při poměru stran 1.280x720. Nepochybně se najde (jako obvykle) skupina festovně chytřejších profíků, my jsme dnes (a nikdy jindy) nikam nenapsali, že jsme (a nejen pro formát HDV) nejpovolanější. Milostiv buď každý, kdo fandí digitálnímu fenoménu a ví, že prej fakt nikdo nejučenější z nebe nespad (píše se to tak nějak, že ano)…

Extra-tygří videoklip z HDV-formátu: 1.280x720 (.WMV, 33 vteřin a 13MB)...

Kompletní český návod pro videokameru Sony HVR-Z1 (je v .pdf, má 4,4MB)

Přehledná tabulka o komprimaci a datových tocích HDV1 a HDV2 (.jpg, 54kB)

Tapeta HD-fanouškům: koláž zatím známých HDV-videokamer (.jpg, 207kB).

neco
S obrázky a videem tu pomohla pravá ruka šéfa: Jirka Rakušan
Obrazově přiblížil a (doufám) i zajímavě doplnil Z1: Petr Jelínek
Mimochodem: i tuhle kouzelnost umíme dodat, stačí mejlnout…