JVC HD5/HD6: méně problémů i výbavy?

Tak copak nám asi připravil jeden z tahounů pokroku...?

Obávanou tradici odkazů na souvislosti (tedy o HD-rozlišeních) v tomto webu doplním svou kupeckou mini-úvahou, plynoucí z loňské anabáze, jež dosud nekončí. U kamery JVC HD7 je deklarována optická stabilizace a profesionální objektiv FUJINON. Naše loňská recenze byla prý první v rámci tzv. východní zóny, která zde upozornila na problém nedostatečného stabilizátoru a otírala se i o výrazné chyby optiky, jež jsou obvykle nazývány aberací. Mnohá rozčarování na jinak fantasticky vybavené videokameře vyplývala následně z reakcí zklamaných uživatelů této brunetky, přestože a ale… přestože v drtivé většině případů o (jak pro koho zanedbatelných) potížích modelu věděli před jeho koupí… a ale proto, že jaksi skoro poloprofesionální stroj přece jen potřebuje k práci stativ, s nímž se logicky hlavně kritizovaná stabilizace dá docela úspěšně postrádat. Všechny profíky, kteří by případně zabloudili do tohoto textu, požádám o přeskočení na další odstavec a kategorii VELMI poučených laiků zase vzkazuji, že cítím relativitu pojmu poloprofesionální dostatečně intenzivně, abych nevěděl, jak je tohle slovo k malé ručce typu HD7 riskantní. Celý případ lze nejspíše - vyplývá to z mých konzultací napříč nepolitickým spektrem - svést bez uzardění na bitvu konkurentů, jež bývá "ostrá jako břitva". Jen tím se dá zřejmě možná vysvětlit (ne)spolupráce tak značkových součástí kamery, jakými jsou u HD7 použité díly firem FUJINON, Canon, Sony i JVC (POUZE jaksi odezírám a nedávám záruku na správnost údajů). Nuže: odkažme na další černý pokus z loňska HD3; a z HD-kategorií i na HDV modely Sony HC5/7-HC9 anebo 1. mezi HDV FX1 s profi-verzí Z1, menší ručky Sony HC1/HC3 a diskovou SR8 - ale také konkurenci z přízně Canon HV10/HV20/HV30, velkou XH A1, ještě větší XL H1, diskovou HG10 a pojďme na Pětku s Šestkou…

Klasickému tvaru na ručky bytelně vyhlížejících těl vévodí (poměrně) velký objektiv se zmíněným logem FUJINON ZOOM LENS a průměrem závitu 43 mm. Přepočty ke kinofilmu JVC zásadně neudává, ale pokud mám věřit datům na jedné z oblíbených adres, měly by být s rozsahem 39,5-395 mm, což je slušné. 10násobný optický ZOOM je doplněn možností až 200 krát digitálně obraz zvětšit, světelnost má údaje F1,8 až F1,9. Pětinové CCD-snímače mají tentokrát opět děsit fanoušky snímání za šera: je tu třikrát 570.000 bodů, což selským rozumem nemůže stačit ani v součtu na součin čísel 1.920x1.080 (že by 2,073.600?), ale když to nechám koňovi a nebudu hloubat, udělám asi líp. Nápis Hybrid v tmavém horním proužku nad LCD znamená převrat v dějinách videokamer: stroj má po vzoru Strany zelených čR ekologický modelářský motorek s minimální spotřebou - pro dobíjecí dynamo k zásobení akumulátorů - a nezávislost na elektrické síti se tak stává opravdu fantazií do novodobých kronik (:-D). Když ale přestanu vtipkovat a přejdu na vážnější notu, vybalím pravdu pravdoucí: Mr. Victor nazývá hybridními ty kamery, které umí nahrávat jak na disk, tak na paměovou kartu, což jsou de facto všechny, které vznikaly v jeho továrnách od "vynálezu" Harddisků…

Rozměry levnější stříbrné HD-Pětky jsou (ŠxVxD) 78x73x130 mm, zatímco dražší černá Šestka je o 1 milimetr širší a o 8 mm delší, což je zjevně zásluhou poměrně velké sluneční clony. Hmotnosti jsou ve stejném pořadí typů 480 a 505 gramů, respektive 565 a 590gr. s akumulátory. Výklopný širokoúhlý LCD-panel má úhlopříčku 2,8" a celkem úctyhodných 207.000 obrazových bodů. Pustím-li se do vyjmenování nahrávacích kvalit, jsou tu shodně jakési čtyři stupně: FHD s datovým tokem max. 30Mbps (údaj o průměru 26,6Mbps) a poměrem stran 1920x1080i, SP-mód s maximem 22Mbps (1440x1080i, Ø 19Mbps), LP-režim s tokem až 15Mbps (1440x1088i, Ø11Mb) a mód 1440CBR s 27Mbps (čili konstantním datovým tokem, poměr 1440x1080i). Takto si kamery uloží posloupně dle jednotlivých stupňů videa (vždy HD6/HD5) 10/5 hodin videa ve FHD, 14/7 hodin při SP, 24/12 hodin po volbě LP a stejně jako v nejvyšší kvalitě 10/5 hodin při konstantním toku 1440CBR. Odskočivše od nepohledných parametrických čísel, zmíníme slot na micro-SD-kartu a (nejen) s ní související výkony fotografického režimu obou přístrojů: je tu jedna kvalita s širokoúhlým poměrem stran 16:9 (1920x1080) a tři možnosti na starobylý formát 4:3: 1440x1080, 1024x768 a VGA čili základních 640x480 bodů…

Než pustím čtenáře do kochání (tedy nikoli kuchání :-D) krás a zkušeností z praxe recenzenta, poskytnu ještě zbytek důležitých technických informací, které (doufejme) názorně doprovodí fotodokumentace v celém povídání. Konektivitu zajišují zdířky USB2.0, HDMI, i.LINK (klik) čili Fire-Wire (IEEE1394 atd.), COMPONENT, AV-výstup - přičemž všechny jsou "pouze" výstupními - a napájením (s vestavěnou nabíječkou) DC IN plus mikrofonní zdířkou, která je vstupní ze své podstaty. Pominu-li micro-SD-slot coby vlastně také zdířku s kontakty, uvedu jediný rozdíl ve výbavě zdířkami mezi HD5 a HD6: vyšší model má i sluchátkovou přípojku a umožňuje patřičný odposlech úrovně zaznamenávané zvukové stopy. Obě krásky mají v horní části těla stroje zcela klasickou a oproti známému omezení u Sony (a od letoška i u kartovek Canon) bezbariérovou botičku pro doplňky. Tady si neodpustím poznámku, že zadním umístěním botky se vývojáři loni ukázali být inteligentnějšími - hlavně kvůli nezavazení EX-mikrofonů do záběrů - ale těžko posoudit, co je vedlo k tak přední pozici lyžiny, místo pro hledáček vzadu zjevně nepotřebují. A do absence hledáčku si ještě píchnu…

Vlastní natáčení toho, nač jsou Victorky určeny (že by video?) netrpí žádným neduhem, jež by tu měl být vyzdvihnut. Na rozdíl od loňské FHD-premiéry GZ-HD7 jsou uspokojivě funkční OPTICKÉ stabilizace obrazu, což je možná informace do titulku recenze (domnívám se, že vnímavější nadpis tak stejně pochopili :-D). Zmiňovaná masivnost těl se netluče s jejich ergonomií, prsty padnou na to málo ovládacích prvků pohodově, kolíbka transfokátoru vykazuje očekávané reakce na vyklápěcí pohyby (pravého) ukazováčku. Vzhledem k absenci hledáčků u videokamer s orientačními cenami 25 a 30 tisíc mám ale stejně rozpačité pocity z ovládání, jaké jsem si dovolil vypsat už loni v recenzi na HD3: kameraman s nutností pořídit všechny záběry vyklopeným LCD panelem má VELMI ztížené podmínky k udržení stability záběrů, kterou zařadilo naše někdejší Desatero zásad jako první a úplně nejdůležitější. "Vyznavači" oné metody točenídisplejemspodepřenýmloktem mi mohou odporovat, ale mě to nezviklá v mém přesvědčení, že KAMERA MÁ MÍT HLEDÁčEK. Zopakuji notoricky známou poznámku, že držením OBěMA rukama (téměř) na tváři je stroj stabilnějším, kameramana neruší okolí nebo slunce a spotřeba energie z Aku může být až o 30% nižší. Jděme dál…

Oproti Trojce se mechanické ovládání krytky objektivu změnilo na hodinářskou automatiku, jakou používají i konkurenti, přisvětlující reflektorek se odstěhoval do Humpolce (respektive zmizel: nejspíš v rámci úspor :-D), mikrofonní zdířka se přestěhovala z přední dolní pozice dozadu nad akumulátor a ostatní konektory zůstaly rozmístěny nad jeho paticí i vpravo od něj při pohledu zezadu. Z levého výstupku s tlačítky světla a ostřícího asistenta zmizelo vše; a zde dokonce i samotný výstupek. Z botičky pro doplňky zmizela zase vložka, sloužící jako (celkem zbytečná) krytka sáněk a i.LINK se přestěhoval dopředu vpravo hned za objektiv. Celé přístroje působí vůbec v rámci současných trendů jako čímdálmíňvšeho, což mimoděk taktéž potvrzuje dojem nahých boků bez výstupků a tlačítek. Funkce FOCUS ASSIST nebo volby expozice, balance bílé barvy a ostrosti obrazu popisuje výborně světoznámá adresa i s názornými animacemi, co která funkce znamená; a jak ji kameraman může vidět na displeji přístrojů. V odkazované W-adrese je nutno odrolovat dolů a přejít přes první "gif-animaci", znázorňující AE-programy na displeji, přičemž doporučím čtenáři ještě dávku trpělivosti na zmizení (asi dobře zaplacené) reklamy. Na známý server odkážu ještě kvůli ukázce digitálních efektů a vyjmenování obsahu krabice…

Dvojici HD5+HD6 nechybí indikace přeexponovaných míst ve scénách ZEBRA, už o kousek výše naznačené řízení ostrosti obrazu SHARPNESS, skokové nastavování expozičních časů ve 13-ti krocích (od 1/2s do 1/4000s). Pohyb v nabídkách zajišuje stejně jako u předchůdkyň joystick na levém rámečku výklopného LCD, tlačítko se symbolem baterky nad ním vyvolává indikaci o kapacitě článku i ve vypnutém stavu kamery a vstup do hlavní nabídky přístrojů je proveden stisknutím podlouhlého MENU, jež je stejně jako loni na panelu pod reproduktorem s dalšími prvky po odklopení LCD. Kamerám nechybí jakýsi filtr proti větru WIND CUT, samozřejmá možnost formátování karty i disku (oboje s hvězdičkou kvůli výstraze) a např. i funkce TELE MAKRO coby v podstatě schopnost ostření i po najetí na detail z malých vzdáleností. Režimy digifotografování se u popisované dvojice volí shodně drobným popotáhnutím hlavního vypínače dolů, což znamená posun jeho rysky mezi popisky MODE a ON (snímek u tohoto odstavce) nahoru a návrat zpět k poloze ON. Přepínání nahrávacího a přehrávacího módu se pak zase děje stejně jako u loni představených HD3/HD7 půlkulatým tlačítkem SELECT PLAY/REC. Foto-režimu zde nechybí samospouš a my si půjdeme po seznámení s oběma koaty něco natočit…

Start Victorek trvá shodně zhruba 8 vteřin. Po zapnutí se na displeji objeví standardní hlášky s navoleným režimem, auto- nebo manuálním stavem řízení, módem kvality (zde mám třeba FHD), údajem o zbytkovém místě na disku atd. Přiklopením LCD se kamerky uspí do jakéhosi stavu polospánku, z nějž se mi zdá (ale možná nezdá) zapínací proces o vteřinu kratší. Předpoklad popsaného zapnutí pouze vyklopením panelu má jako podmínku hlavní vypínač mimo polohu OFF, ale šávu mašinky v tomto stavu nežerou (mám na mysli tu z akubaterie). Zajímavá je tu funkce FOCUS ASSIST: po její aktivaci - již lze provést jen v manuálním módu - se totiž v displeji odbarví scéna na černobílé barevné vyjádření (rozumějme: odstíny černé, šedé a bílé jsou také barvy :-D) a okraje zaostřených objektů září. A úplně stejně jako jsem to ukazoval (už téměř před třemi lety) u poloprofesionální kolegyňky ze stejné stáje JVC GY-HD100: i u tohoto dua lze zvolit zářící okraje v barvách červená-modrá-zelená; logicky dle převládajícího pozadí snímaných scén. Z funkcí, které je nutno aspoň základně zmínit, jsou tu známá indikace přeexponování záběrů ZEBRA s možností citlivosti 70% nebo 100% a např. i manuální řízení audio-stopy…

Kvalita videa z popisované dvojice je excelentní, mám-li si krásu Full-HD-videí na čem pustit a neuvažuji-li nad (ne)možnostmi dalšího uchovávání čili archivace. Už jsem tu někde psal, že nedaleko Brna nám loni při školení JVC ukazovali, jak echt nádherný obraz umí například FullHD projektor stejné firmy DLA-HD1BE, tehdy HDMI-rozhraním připojen ke kamerce HD7, která má sice své mouchy, ale obraz s dobrou stabilitou stroje vytvoří fascinující demonstraci HD-videí. S pomyslnou slepou uličkou se ale dříve nebo později utká každý fanoušek kvalitních záznamů, alespoň co se archivace pořízených děl týká: Harddisk domácího počítače není jistotou vůbec (by se dá „vyztužit“ zrcadlovými kopiemi v propojených PC) kvůli možnému zkolabování, o jistotě nafurt-uchování dat v tenoučké vrstvičce laku na DVD nemíním diskutovat a externím harddiskem se příliš jistoty nepřidá. Vím, že se opakuji, ale ARCHIVACE je NEJDůLEŽITěJŠÍM pojmem domácího amatérského videa vůbec a pokud nebudu mít jistotu zhlédnutí akčních děl ze života i po X-letech, asi jsem je točil zbytečně. Staromilci mohou vzpomenout na silný archivační element v podobě celuloidového filmu, ale my novější generace (18letí se smějí :-D) dostatečně políbená digi-múzou nahrávání videa známe přece čtvrtpalcovou pásku mini-DV a její HDV-schopnosti…

Kurzor PC-myšky napoví název i velikost, kliknutí zvětší

Galerie Videosnímků a Fotografií s Videoklipem. Dnešní sestava obsahuje (opět!) jeden dílčí rekord našich-vašich stránek: ještě nikdy tu nebyl vložen klip s takovým datovým tokem! Tentokrát přikládám osmero (doufám) zajímavých momentek: zleva na stáhnutí klip s celkovými 31MegaBajty (8vteřin v nejvyšším módu FHD!), v němž vystupuje nejmenší člen jedné rodiny, o nějž se stará nejmladší ratolest autora recenze. Roztomilost této jihoamerické veverky (prý se jí tak přezdívá) - velmi živého a zápachuprostého tvora - by měl demonstrovat druhý Videosnímek (novějším z vás připomínám, že tím pojmem myslím obrázek vytažený z videozáznamu, poměru stran 1934x1088 si nevšímejte). Na třetí pozici jedou nejmenovaní sousedé z nejmenované obce, přičemž se čtenáři nabízí jako pomyslný bonus markantní prokládání. čtvrtým snímkem z videa dokladuji až skoro lidskost tvářičky zmíněné myšky a ze čtveřice Fotografií by mohl čtenář posoudit nejprve kompilaci scény v automatickém módu, následuje drobné pomýlení automatiky v detailu na plný ZOOM, zjevná aberace jindy profesionální značky objektivu a detailnost vykreslení hlodavce, jehož přesný název nechám jako hádanku (ale nenabízím žádnou odměnu, to nechejme zase na jindy)…

Doplnění popisu obou mašinek zkusím heslovitě. X.V. COLOUR pro (volně) nejlepší barevné podání - o němž zatím nikdo moc nepíše - JE přítomen (jen přes HDMI), taktéž i jako novátorstvím opředené označení Výstup 1080/50p, jehož význam bych nepřeceňoval. V rozsáhlé recenzi, již jsem zmínil už výše a na niž odkazuji i v závěru, jsou mj. ukázky zkušebních obrazců, z nichž je patrné, že pečlivě pitvající fanoušci mají těžkou volbu pro eventuální výběr své vyvolené. Oba modely mají přiložen oproti spotřebkám silnější akubaterii BN-VF815, oba mají dálková ovládání a v obou je shodně volba času pro samospouš 2 nebo 10 vteřin. Formát, který leze z nových diskových JVC - počínaje typem HD7 - lze už (téměř) běžně editovat v některých ze známých softwarů: my jsme vyzkoušeli Sony VegasMS8 a zdál se použitelným. Na verzi Pinnacle pro tento druh komprimátů - obraz v MPEG2 a zvuk pak v MPEG1 jako u HDV-záznamu - nutno počkat do verze PVS11, jež má přijít zhruba letos v srpnu. Mezi důležitými zmínkami nezapomeňme logický požadavek rychlé paměové karty: JVC doporučuje od 10MB/s výše, datový tok FHD odpovídá zhruba 4MB/s vytvořeného objemu dat (prosím neplést toky a objemy Bajtů)…

Závěr a doporučení? Dvojice GZ-HD5/6 není pro profíky ani chudáky. V dnešní kategorii jde o střední cenovou třídu maloobchodu a za to se prostě musí zaplatit patřičný obolus. Mám zoufalé pocity, když držím stroj za takovou pořizovačku BEZ HLEDÁčKU, ale už to radši spolknu, abych se nezalknul. Stále více točičů (skoro) všech kategorií točí s vyklopeným LCD a trendu stejně malý obchodník z malého středoevropského Absurdistánu neporučí. Uchování natočených záznamů je zaručeno vypalovačkou CU-VD40, o níž jsem psal i v aktualitách a se kterou prodáváme v poslední době skoro každou kameru HD3/HD7. Připomínám, že doplněk vypaluje HD-videa jako data na běžný DVD-kotouč a pak si to po sobě umí přečíst a poslat to například i HDMI rozhraním do patřičného zobrazovače: v žádném případě tedy nevytváří to, co by rádi přehrávali majitelé "jen obyčejných" DVD-přehrávačů. Přestanu-li na chvíli myslet konzervativně - ve smyslu klasického vzhledu a vybavení videokamer - klidně napíšu, že nové diskovky jsou elegantní; a i když jsem v textu měl výhrady, i VELMI DOBřE vybavené a (konečně) s funkčními stabilizacemi. Pětinové čipy sice neporazí větší konkurentky v modelech typu XH A1 a dalších, ale neurazí a JSOU PROSTě TřI (a NIKOLI šestinové!). Jinými slovy: má-li čtenář patřičný kredit ke koupi a připomínky recenzenta jej NEodradily, může jít klidně do toho. HD-Pětce a Šestce zdar! Howg…

Základní technická data videokamer JVC HD5 a HD6: na německých stránkách.

Odkaz k rozsáhlé zahraniční recenzi GZ-HD6, na niž se odvolává i náš text (AJ)

A místo vtípku bych si tu dnes dovolil spíše jeden "objevný" citát (tak trošku) od nás: Nad alkoholem se v žádném případě NEDÁ zvítězit.. Jen Moraváci remizovali...

neco
Nové diskové Full-HD-stroje od JVC popsal, co to šlo: Petr Jelínek...
Fotodokumentaci mi sem částečně připravil mladý kolega: Jan Holub.