Nejdražší HDV-stroj světa: Canon XL H1!

Náš WEB je spravován samoobslužnou editací již pátým rokem a budu-li (asi nepříliš :-D) skromným, představují ojedinělou zásobárnu povídání z našeho oboru. V poslední době se snažíme přidávat mezi recenze spotřebních a středních řad kamer také informace o méně nebo více profesionální technice. Jsme obchodníci a myslíme to upřímně (:-D); a proto chceme nabízet i takové produkty, které nám v nelehké době mohou pomoci udržovat chod naší firmy a potažmo i tohoto webu na úrovni. V hlubinách našich-vašich stránek se dají nalézt oslavná i drzá (?) hodnocení různých polo- i plně-profesionálních mašinek, z nichž si dovolím odkázat na ty o Sony TRV940, HC1000 a VX2100, Canon XM2 a XL2, Panasonic GS400 a GS500 nebo JVC GY-DV300, DV5001 a DV5100. Z nastupující éry formátu s vysokým rozlišením jsou tu průvodci po krásách Sony FX1, Z1; jednočipech HC1 a HC3 či zajímavém počinu od JVC HD100. Pokusím se dnes posunout tyto stránky o píď dál: k vyčerpání přehledu o (dosud známých) HDV-kamerách - jak kdy dostupných - na našem trhu…

Canon XL H1 je dominantní obryní s mnoha NEJ. Jako jediná mezi přístroji s ještě novým formátem HDV má osazení 3mi třetinovými CCD s celkem 1,67MPx na každém a umí plný formát 1080i (25f nebo 50i) s maximem rozlišení až 1.920x1.080 bodů na snímku. Přestože není v možnosti volby výměnných objektivů mezi HDV-stroji první - ta pozice náleží JVC HD100 - je jedinou mašinkou, která může využívat dokonce desítky objektivů od druhů XL až po ty od analogových fotoaparátů se zkratkou EF pomocí patřičného adaptéru. Oproti většině profesionálek tedy umožňuje fajnšmekrovi či zhýčkaným profíkům zvolit luxus automatického ostření nebo i optické stabilizace při záznamu, což jsou atributy vesměs v profesionálních strojích absentující. Hned za úvodem si naznačme některé z hlavních údajů videokamery a postupme dále do vozu. Rozměry jsou (Š x V x D) 226 x 220 x 496 mm, XL2 je na tom stejně s pouhým milimetrem minusového rozdílu na šířce; a hmotnost (jen těla!) pak činí 2.435 gramů (XL2 má téměř shodně 2.410 gramů), v plné polní se lze dostat až ke 4 kilogramům…

K vyčerpání základních charakteristik se sluší uvést ještě pár fines. Širokoúhlý barevný LCD hledáček má úhlopříčku 2,4" - tedy H1 stejně jako XL2 nepotřebuje výklopný monitor (odklopí se okulár s očnicí) - a displej s 215.000 body. Z několikadenních zkušeností chci potvrdit, že je výjimečně přehledný a běžný výklopný LCD opravdu přinejmenším dostatečně zastoupí. Masivní objektiv, který se dodává v základní sadě s tělem, má 20násobný (!) optický ZOOM a doplnění o písmena HD-Video Lens. S tak velkým optickým přiblížením jsou vždy viditelné jakékoli aberace, ale tady je zmíněných vad barevného podání minimálně. Světelnost té mohutnosti má čísla f1,6-3,5 a ohniskový rozsah pak hodnoty 5,4-108mm, v tzv. přepočtu na kinofilm slušných 38,9-778mm (XL2 má 42,2-844mm). Transfokátor je mj. vybaven 16-ti úrovněmi rychlosti reakce s možností konstantního posuvu a nechá se ovládat hned třemi (!) různými způsoby: klasickou kolíbkou nad zápěstním řemínkem, miniaturní obdobou tohoto prvku na horním madle a tenčím prstencem na objektivu. Z detailu úchopu pro pravou ruku je patrné, že palec má k dispozici variabilní nastavení; a také, že se má co zacvičovat…

Technické parametry by zabraly příliš mnoho textu, tak je raději zkrame na rozsahy důležitých nastavení stroje a pak odkažme čtenáře do přehledu na evropském webu. Automat a rychlost závěrky 1/50 vteřiny souvisí s údajem o 6 luxech osvětlení scény, ale nastavením lze zvýšit zisk Gain až na 18dB. Manuální nastavení udává minimální osvětlení 0,4luxu, při rychlosti závěrky 1/3 vteřiny a světelnosti f1,6. Mimochodem: zmíněný zisk Gain má kroky -3, 0, +3, +6, +12, + 18 a v módu bodového osvětlení je fixován na nulu. Rychlost expozice má 13 variant a rozsah je v číslech 1/3 až 1/16.000 vteřiny. I pomocník profíků coby indikace přeexponovaných míst Zebra má extra možnosti: dokonce se sedmi stupni citlivosti. Obrazové parametry mají u XL H1 k ovlivnění také amatérům nepochopitelné variace, ale ty už jsme u jiných polo- a plno- profiček popisovali: lze ovlivnit jas, kontrast, barevnost, ostrost obrazu, klasicky bílou i neklasicky černou barvu. Připojené obrázky by měly napovědět profíkům a fascinovat amatérské uživatele, cože to tu vlastně dnes máme na návštěvě, mimo jiné i kvůli velmi speciálním konektorům…

Nechme čísel a výčtů, pojďme na praktické zkušenosti a poznatky z natáčení. První dojem je vcelku logicky o úchvatné mohutnosti a hrozné tíze. Obří stroj totiž váží v plné polní přes tři a půl kilogramu a už po cestě k zamýšlenému natáčení se docela pronese. Zkoušeli jsme se blýsknout s krasavicí na rameni i na stativu, u ohňostrojů i jen tak na ulici a nejhorší zážitek si pamatuji z natáčení finále brněnského ohňostrojového svátku Ignis Brunensis, protože jsem si vyšel bez stativu a už po pár minutách záznamu jsem pochopil, co to je za posilovnu profi-kameramanů, když musí tohle asi občas (taky bez opory) absolvovat. Dlužno říci, že jsem poměrně velký chlap a díky celkem slušné kondici jsem nakonec při závěrečném ohňostroji za celých 17 minut nezkolaboval. Tak trošku jsem děkoval každoročním 4-5 tisícovkám kilometrů na bicyklu a výjimečně si omluvil i (zatím :-D) neshozená zimní kila - vyhublý bych asi padl vyčerpáním. Apropó: pivní mok v blízké restauraci na Mendlově náměstí chutnal po strastiplném zážitku výrazně lépe, než obvykle, ale to jen tak na okraj…

Jak to vůbec všechno funguje? Hlavní volič je stejný jako u bílé verze bez HDV, tedy modelu XL2. Volba módů s vysokým rozlišením je skryta jinde: na boku přední části masivního těla jsou dva přepínače - oba mají tři polohy - jimiž kameraman určuje, jaký druh záznamu vlastně pořídí. Horní volič rozhoduje mezi HD-kvalitou (16:9) a běžným SD-záznamem, kde lze ještě určit formát 16:9 nebo 4:3. Dolní čudlík FRAME RATE ovlivňuje frekvenci snímků za danou časovou jednotku (jo, mohl jsem radši napsat za vteřinu, že :-0). Lze tedy stanovit, že stroj bude mj. nahrávat 50půlsnímků nebo 25 celých snímků v tzv. progresivním módu. Jasně, to není nic nového, jen je dobře nově příchozím připomenout, že HDV-video není jen o jednom formátu: Existuje totiž tzv. prokládaný systém 1.080i, který vyznává Sony a Canon, no a tím druhým je tzv. progresivní formát "jen" se 720 řádky, který jsme představovali např. u JVC HD100. A jak jsme zmiňovali i tabulkově uspořádané rozdíly mezi HDV1 a HDV2, bylo tu cosi i o zpětné nekompatibilitě, kdy třebas nahrávka ze Sony NEJDE přehrát na JVC, nebo se liší už kompresí a datovým tokem 25Mbps proti 19,4Mbps u Victora. Guláš, že…

Jednou z nejmarkantnějších odlišností XL H1 od bílé verze bez HDV XL2 je pružné uchycení mikrofonního tělesa. Názorně jsme to vyfotili a přikládáme jako zajímavost. Další zajímavou finesou je slot na SD-kartu, kam se ukládá všechno možné - třebas pamatovák nastavení toho či onoho kameramana - ale především fotky, což by asi u takhle HIGH-osazeného stroje čekal málokdo. Podle údajů výrobce se dvoucestným procesorem DIGIC DV II nechá současně (!) natáčet i fotit s rozlišením 1.920x1.080, což má být (cituji čs. Web) praktické pro přípravu obrazových scénářů. Z týchž stránek si dovolím opsat i formulaci o zdířce Gen lock, která má umožňovat použití kamery v tzv. vícekamerovém snímání. Poněkud jiné je mj. oproti XL2 i další uspořádání konektorů, ale to nebudeme pitvat zbytečně podrobně, jděme dál. Vestavěný šedý ND-filtr má 2 stupně funkce a např. regulace barevného podání tu nese označení Color Matrix (jak je funkce asi sci-fi podle Nea, Trinity a Morfea?). Ohromující možnosti zvukových nastavení jen dotvářejí naprostou neamatérskost…

Při vlastní práci asi nejvíce zarazí uspořádání ramenní opěrky, protože ta se nachází úplně vzadu a kamera je i s jejím použitím - a bez něj teprv - fest těžká a opravdu zodpovědně zatěžuje pravou ruku. Samotné ovládání chce zase velmi (!) odpovědný zácvik, protože to fakt není o navyklé metodě technických fanoušků "dej to sem, já kamery znám a už si s tím nějak poradím". Neporadíš, borče, řekl jsem si hned po prvních záběrech a dal se do studia a hlavně hmatového navykání na hrozivé (!) množství tlačítek a hejblátek. Respektive: opravdu zavedený fanda oboru - neřkuli společenský točič - se nemusí bát, že by nezvládl v automatickém módu základní činnost s touhle černou obří motorovou pilou, ale využití aspoň poloviny jejích schopností chce festovní školení, to mi věřte! Faktem je, že variabilitou těla a hmatovými pomůckami coby znaky stylem slepeckého Brailova písma je obsluze velmi pomoženo, ale to by bylo, aby nám za bezmála 300 tisíc českokorunek předhodili něco nepraktického, že jo...

Zmíněný hlavní vypínač a současně volič režimů tvoří velké kolečko na levoboku a jeho funkci bych osobně přidal nějakou alespoň částečnou aretaci hned v první poloze volby plný automat A, protože ani profík asi nebude vždy posouvat tohle kolečko dál a zejména ve tmě se špatně kontroluje jeho poloha; pravda, displej pomůže s indikací. Pokud kameraman nepotřebuje žádná zvláštní nastavení, práce je nakonec (relativně) vcelku snadná a s použitím pořádného (!) stativu i pohodová. Dost dobře se s kamerou dělají tzv. spodní náhledy, protože variabilita ovládání a horní madlo jsou k tomu jako předurčeny. Nakonec i možnosti posunutí například uchycení hledáčku nebo přiloženého - externího - mikrofonu jsou nebývalé. Snažili jsme se ukázat co nejvíc zajímavých detailů - co se amatéřiny v naší problematice týče - a kromě všech přiložených snímků u textu dnešního rozjímání jsme se koukli i pod odnímatelný objektiv. Velký bajonet kamery coby jedno z nejcitlivějších míst ukrývá náhled do útrob stroje a nenechavým ručičkám je tam určitě vstup zakázán…

On vůbec ten odnímatelný objektiv dovoluje kouzla! Jak vyplývá z mapy systému - doplňků pro XL H1 - nechce-li si kameraman pořídit zmíněný EF-adapter (protože například nevlastní žádný patřičný objektiv), má k dispozici hned 4 typy objektivů. Kromě mohutnosti 20x L IS Zoom Lens XL 5,4-108 mm může mít také 16x Manual Zoom Lens XL 5,4-86,4 anebo podobný model se stabilizátorem 16x IS II Zoom Lens XL 5,5-88 mm. Nejmenším pak je 3x Zoom Lens XL 3,4-102 mm s pouhým 3násobným přiblížením, ale zato opravdu řádsky širokoúhlý. K osvěžení ošklivých čísel (znám ale spousty fandů, kterým se líbí :-D) přikládám zajímavost, kterou už známe z (občas) prodávané kolegyně XL2: miniaturní videoklip funkce jakési kontroly stabilizátoru v objektivu po startu, aspoň jak předpokládáme my. Namířili jsme k první čočce objektivu fotoaparát v režimu video a zaznamenali po zapnutí kamery sekvenci, cože se uvnitř děje: nepochybně zajímavé zdržení kameramana do plné pohotovosti jeho přístroje, že. Jestlipak si toho všimli všichni uživatelé obřích kamer řady Canon XL...?

Když už jsme byli u té mapy systému (doplňků), ohromme laiky ještě jednou: volitelný (tedy dokoupitelný) černobílý CRT hledáček typ FU-1000 stojí k téhle kameře (a pasuje i na předchozí modely XL1 a XL2) téměř 90 tisíc tzv. doporučené maloobchodní ceny! A to přesto, že podle dostupných pramenů lze vestavěný hledáček přepnout na černobílý (to jsme si ale zapomněli vyzkoušet) Dodejme, že barevný hledáček typ FU-500 se pořídí za necelých 15 tisíc korunek a dokonce jakýsi externí LCD-panel FU-2000 lze dokoupit za 17 tisíc Kč. Videokamera má také tzv. inteligentní botičku na příslušenství a kromě drobností dokáže jejím prostřednictvím ovládat například i systémové blesky Canon z řady Speed Lite; tady dodejme útratu za blesky v rozsahu od 4 do 23 tisíc korun podle typu. A u těchto zajímavých věciček si ještě naznačme, že na popisovanou obryni se dají podle všeho připevnit i "filmové" profesionální doplňky, přičemž jeden nejmenovaný (:-0) speciální obchod s foto- a video- přístroji - v matičce Praze - má na svých stránkách vyobrazen jeden takový příklad. Mimochodem: na tom obrázku není rozhodně nějaký amatérský stativ, že…

HDV1.080i + funkce XLH1 doplněno 6.9. (*wmv, 26MB)

Galerie Videosnímků a Fotografií. Tentokrát jsem si dovolil přijet za ukázkami až do matičky Prahy - a světe div se, nikdo na mně nepoznal, že jsem Brňák-kabrňák (:-D)! Přikládám sem s vědomím nikoli ideálních podmínek - horší počasí je ale možná k posouzení lepší - jeden HD-klip, čtyři snímky vytažené z videa a k tomu tři fota, jež jsem pořídil na paměovou kartu a které jsou v už zmiňovaném rozlišení 1.920x1.080 bodů. Ostatně ony Videosnímky jsou ve shodném poměru stran, ale to už jsem psal také. V ukázkách momentek vzpomínaného finále ohňostrojů jsem pro názornost nechal všechny indikace, které měla kamera na displeji a z tohoto Videosnímku je (Brňákům) dobře patrné i to, kde jsem na Mendlově náměstí točil. A pro fanoušky našich stránek jsem se rozhodl přiložit - chci to stihnout do 10. září - malý drobně zeditovaný Videoklip (30s.), jenž je z důvodů datové velikosti převedený do méně objemného formátu. Vím, že některým to nebude po chuti, ale stříhal jsem tu drobnost v programu Pinnacle VS10+ (bez jediného "škobrtnutí") a celé to vzniklo i s recenzí na dnes asi běžné konfiguraci P4 s 3GHz, 1.024RAM a s jakž takž grafikou. Titulky by měly napovědět, cože zkouším oním Videoklipem postupně znázorňovat…

Pustím-li se do nějakého srovnávání - hodnocení si vzhledem k určení stroje a fakt nijak dlouhému kamarádění s ním nedovolím - vynechám všechno, co je miniaturní: ze současných mašinek tedy pominu jak modely Sony HC1 a HC3, tak klidně i všechno malé, co teprve přijde - Sony HDR-SR1 i UX1, Canon HV10 a další podobné. Oproti Sony FX1 a HVR-Z1 se XL H1 určitě nedá zařadit kamsi do reportážních mašinek, a to hlavně kvůli své tíze a obrovitosti. Postavím-li H1čku vedle už recenzované HD100vky, myslím, že obě budou ve svých (tj. hlavně cenových) kategoriích velmi dobré. Pravdou je, že jsme zatím neměli tu čest s HD-zástupcem Panasonic HVX200, jenž se také jeví velice interesantně. I tak si ale myslím, že zmíněný Panasonic je také spíše jakousi menší reportážkou, tak jako jmenované duo FX1/Z1. Fenoménu HDV-videokamer byla zrodem H1čky podle mého názoru dosazena (zatímní) absolutní královna maloobchodu, protože jiný soud mě vzhledem k jejímu osazení a výbavě nenapadá. Svými sděleními nechci (opět jednou) nahrávat na pomyslný smeč těm, kteří nám kdysi vyčítali tíhnutí k firmě Canon, ale ke krásnému a mohutnému stroji musím holt nějak vypsat to své vyznání: XL H1 je fakt BOMBA…

Videoklip: komprimát WMV, původně HD1080i: 1.920x1.080. 26MB, 40 vteřin...

Zajímavé srovnání některých modelů HDV-videokamer na zahraničním webu...

neco
Mašinu zcela mimo rámec amatérských kamer popsal: Petr Jelínek
Z přípravu fotek vesměs děkuji kolegům z firmy: Videokamery CZ
Tazatelům na cokoli a zájemcům o koupi XL H1 nabízím @-mail...