VIDEOKAMERY.cz | Canon HV40: geniální HDV-ručka, 3. díl!

V tradičních odkazech k souvislostem v tomto webu zmíním stěžejní stroje ze stále ještě mladé éry HDV. První páskový HDV-stroj - hned si zopakujme, že zkratka patří JEN k páskovému HD-záznamu (HD jako HIGH DEFINITION) a má dvě odnože podle vícekrát nabízené tabulky - byl už čtyři sezóny nazpět (!) Sony FX1 a následovaly přístroje typu HC1, profi-verze HVR-Z1, miniatura HC3 a z dalšího roku 2006 pak i konkurenční Canon HL H1, relativně úspěšné modely HC5/7 nebo loňská brunetka HC9. Canon si k černé motorové pile XL H1 přidává ojedinělý počin v podobě dlaňové HV10ky a kromě veleúspěšné dvojice XH A1/s začíná svůj mini-ručkový seriál HV20/30/40, o němž byla řeč už v úvodu. Sony si mezitím přidal do HDV-sortimentu i Videowalkman HD700 a profi-rank pak obohacuje cenově VELMI zajímavou Tisícovkou. Proč zůstala firma JVC po své progresivní premiéře GR-PD1 stranou maloobchodního HDV-formátu, to je záhadou (profi-rank ale stíhá, mj. řadou HD1XX s výměnnými objektivy), ale pro dnešní recenzi bude důležité, že vývojáři gigantů Sony a Canon zatím na starou-dobrou čtvrtpalcovou pásku nezanevřeli a živnostník může vybírat mezi několika (málo) modely a třídami. Věc HV40 má slovo…

Canon HV40 je z kategorie malých páskových digitálních videokamer, tzv. mini-ruček. Médiem k nahrávání záznamu ve vysokém (ale i standardním) rozlišení je nejstarší digitální druh vůbec, totiž magnetická páska v kazetě mini-DV, jejíž nejprodávanější nahrávací kapacitou je hodina neboli 60 minut. Delší pásky jsou zpravidla výrazně dražší, než odpovídá přídavku minut a proto se prodávají oproti 60´ minimálně. Páska mini-DV je široká 1/4“ (palce), což je 6,35 mm a datový tok je pro oba stupně rozlišení (576i i 1080i) shodně 25Mbps (výjimku tvoří HDV na 720 linkách, kde údaj činívá 19,4Mbps). K úplnosti vstupní informace o HDV-fenoménu přidávám, že datový objem jedné hodiny nahrávky je zhruba kousek pod 13 GB a z toho lze snadno spočítat, že každá vteřina HDV-videa (včetně zvuku) má asi 3,6 MB. Celkem častým žádostem o poslání kousku videa jako přílohy E-mailu jsem takto odpověděl, proč je realita kapku složitá. Nový Canon HV40 jsem identifikoval co do nahrávacího formátu i zařazení a zbývá jej popsat, jak se na poctivou recenzi sluší a patří. Relativně klasický tvar s držením za zápěstní řemínek s podvlečenou pravičkou zespodu deklaruje stabilitu a ergonomii, na jakou jsou zvyklí živnostníci i zasvěcenější fanoušci videokamer. Na čtyřicítku jděme jemně…

Přítomnost hledáčku podporuje stabilitu záběrů, jak se o jedné z nejdůležitějších podmínek koukatelného výsledku kameramanova snažení zmínil autor dnešního textu už ve svém někdejším Desateru zásad. Kromě toho má hledáček jednoznačné výhody i v tom, že s ním práci točiče neruší okolí nebo svit slunce a kamery mají udáván až o 30% menší příkon neboli spotřebu energie oproti provozu s podstatně větším výklopným LCD. Vlastní okulár hledáčku má nezbytný prvek regulace podle dioptrického stavu oka uživatele, úhlopříčka jeho obrazovečky je 0,27" a počet bodíků pak 123.000. Větší displej LCD-panelu nabízí přehlednějších 211 tisíc pixel na úhlopříčce 2,7", tedy výrazně více, než citovaný hledáček; a po pravdě napsáno (protože nikoli řečeno, že), je to na kontrole záběrů znát. Zopakujeme-li HLAVNÍ data stroje, jmenujeme snímací C-MOS-čip s úhlopříčkou 1/2,7" (asi 9,5 mm) a s 2,96MPx celkem - který byl použit už u předchůdkyň - a VELMI solidní HD-objektiv Canon z předchozích modelů HV20/30. Ten nabízí OPTICKÝ stabilizátor obrazu a 10násobný motorový ZOOM (plus variantně 40x a 200x digitálně) na rozsahu 6,1-61 mm, což lze dle údajů výrobce přepočíst na kinofilm jako rozmezí 43,6-436 mm u 16:9 a HDV, respektive (lepších) 40-400 mm u fotek na 4:3; průměr závitu 43 mm. Vedle tělesa objektivu je blesk, čidlo IAF-ostření a LED-lampa. Míry 88 x 82 x 138 mm (Š x V x H), hmotnost 535 g. Přejděme k popisu těla stroje…

Zleva doprava a zezadu dopředu (teď prosím bez dvojsmyslů, HV40tka si zaslouží uctivost :-D) jdu podél smyslných oblin ladné brunetky kolem jejího LCD-panelu, nad nímž je dvojice tlačítek s názvy DISP. (volba zobrazení dat v LCD) a LIGHT (LED-lampa, modrý symbol je pro tisk). Před pantem LCD jsou ještě tři prvky ovládání pro pokročilejší: CUSTOM coby uživatelské přiřazení manuálů pro druhý element (rýhované kolečko ručních řízení) a FOCUS pro přímou volbu této funkce (FOCUS je ostření, že jo?). Objektiv jsme v podstatě popsali (doplním informaci o hodinářskou samočinnou krytku v jeho obroučce) a pravá strana je skoro stejně jednoduchá, jako protější: horní přepínač AUTO-P umožňuje plně automatický nebo P-mód kamery. P zde neznamená žádný režim lechtivých scén, nýbrž nastavení Programů přístroje, ale to je opět poznámka pro laičtější čtenáře. Spodní přepínač páska-karta (viz symboly) pak snad netřeba vysvětlovat, jen jej doplním o informaci, která nebývá známa pokrokovým odmítačům pásky: na kartu rozhodně NELZE nahrávat video, natož v HDV-kvalitě (i tam, kde cosi páskovky umožňovaly, šlo o náhražkové rozlišení web-klipů). Opatrně se přesuňme k rozkošnému pozadí popisované krasavice, kde je toho k popisu asi ze všeho nejvíc…

Tlačítko FUNC. Je asi nejdůležitějším vstupem do nabídek videokamery (viz dále). Vlevo šikmo nad ním je hlavní (protože pro pohyblivé obrázky) video-spouš a kousek napravo 5tifunkční joystick pro orientaci a potvrzování voleb v nabídkách stroje. Hlavní vypínač si nechá přímo volit nahrávací nebo přehrávací režim kamery (prostřední polohu OFF asi pochopí i laici bez větší osvěty :-D) a pro vyčerpání popisu pozadí HV-čtyřicítky vyjmenuji krytku rozhraní i-LINK neboli Fire-Wire (a čili i IEEE1394), moderní možnost připojení HDMI plus nekrytou zdířku napájení (i nabíjení) a zapuštěný prostor pro napájecí akumulátor (viz také podrobněji dále). Horní stranu těla mašinky vyplňují nápisy a užitečnosti. A protože čtenář nápisy přečte sám, jmenuji (stereofonní) mikrofony, odklápěcí krytku aktivní botky (s univerzální roztečí lyžin!), vyklápěcí dvířka kazetové mechaniky s otvírací/zavírací západkou a dvojici ovládátek. Je tu W-T kolíbka neboli transfokátor (čili oddálení a přiblížení záběrů) a čudlík Foto-spouště pro zaznamenávání statických snímků PHOTO. K popisu chybí už jen spodní strana (nechybí tu stativový závit) a doplnění přípojných zdířek zpod úzké krytky vpředu na pravoboku (mikrofonní MIC, analogový AV a HD-výstup COMPONENT) plus mini-SD-slot a USB port pod LCD displejem. Právě jsme si tedy sdělili mj. i to, že HV40 fotí (skvěle!) na mini-SD-karty…

Videokamera Canon HV40 umí nahrávat SD-rozlišení 576i (tzv. starý-dobrý DV-PAL, navíc s možností volby 4:3 a 16:9) nebo HDV-mód 1080i (HD-formáty NEZNAJÍ jiný poměr stran, než 16:9). Jako řada dalších vyspělých HD-mašinek si navíc nechá nastavit tzv. "downkonverzi" z vysokého rozlišení na SD-výstup. Vše lze tedy natáčet v plné HD-kvalitě a pro účely (např.) vypálení kompatibilního DVD přátelům či rodině prostě uživatel přepne onu funkci a pomocí DV-kabelu může vypalovat v reálném čase (nebo přetahovat na HDD) do DVD-rekordéru bez potřeby počítače. Nadto si tu neodpustím posté zopakovat (zatím) nepřekonanou schopnost dokonalé archivace čtvrtpalcové pásky, na níž mám svá videa už od roku 1995 (začátek éry digitálů pro maloobchod), jejichž kvalita nijak netrpí. Doplním odstavec zmínkou o častých debatách nad "plným" (Full) a "neplným" HD-formátem. Přestože ve vertikálním rozlišení bývá často údaj 1440 linek (na 1080 řádků), razím názor, že rozhodující k určení HD-kvality je počet horizontálních řádků (klidně používejme všude linky nebo naopak řádky, hlavně, že si rozumíme), tedy 1080. Pro zdůvodnění jakoby menšího počtu linek oproti prvnímu číslu v násobku 1920x1080 je X teorií, nejčastěji ta s obdélníkovými pixely a následným roztažením na celou obrazovku. Všichni ale přece víme, že poměr stran 1440x1080 je nesmyslem z principu, protože by se jednalo o 4:3 a to přece HD-formáty neznají, že, koumáci…

Hlavní nabídka kamery je poměrně složitá na první pohled, ale ouplně jednoduše srozumitelná po základním zaškolení. Tlačítkem FUNC. se zjeví okrajové lišty vlevo a dole, přičemž dolní symboly jsou přístupny po volbě některé z podnabídek levého sloupce (→). Orientace se logicky činí zmíněným joystickem (nahoru-dolů, potvrdit zamáčknutím nebo posunem doprava, podle toho, ve které nabídce jsme) a po vstupu do další karty nabídky je v akci i levý a pravý mikrospínač joysticku. Kromě hlavního MENU kamery (hned se k němu dostaneme) je tu 5 expozičních programů, 8 možností v položce balance bílé barvy (vč. plně manuální), 5 obrazových efektů, 5 digitálních efektů (přechody a černobílá se sépií a uměním), foto-volba při nahrávání videa a vstup do hlavní nabídky. Zde v MENU nalezne manuální hladovec vše, co si může uživatel geniální mašinky s maloobchodní cenou a poloprofesionálními funkcemi přát. A protože oproti předchůdkyním se čtyřicítka honosí češtinou v nabídce, připomenu asi nejzásadnější vychytávky právě v překladu, snad logicky načínajíc další odstavec dnešního textu…

Hlavní MENU se u HV40tky celkem bez překvapení zove NABÍDKA (:-D). Po vstupu se zatlačením na středový mikrospínač joysticku se objeví šest položek s animačními symboly a šipka zpět jako poslední povel k návratu k bočním lištám (viz výše). V první šestici funkcí NAST. KAMERY je AUT. POM. ZÁV. coby možnost (de)aktivace "zpomalující" závěrky v závislosti na (ne)osvětlení scény (kamera pak sice natočí skoro úplnou tmu, ale jakýkoli pohyb má efekt stroboskopu), D. ZOOM (volby VYP-40x-200x - NEDOPOUčUJI používat ani jeden z digitálních), RYCHL. ZOOM (první shoda s XH A1/s - volba variabilní rychlosti transfokátoru nebo tří konstantních!), REŽIM AF (s možnostmi zařazení čidla vedle objektivu INSTANT AF a tzv. polohy NORMAL AF, AF je automatické ostření), STAB. SNÍMKU (pokusím se moc nevysvětlovat a ponechat na čtenářově důvtipu, snad jen s připomínkou, že stabilizace je zde OPTICKÁ s LUXUSNÍM účinkem; a SAMOSPOUŠ (což nechám taktéž bez rozboru). Další položkou hlavní nabídky je NAST. NAHR/VSTUP, kde jsou k dispozici 4 možnosti HD STANDARD (ještě zmíním dále), VěTRNÝ FILTR (ponechat automat nebo vypnout), ZESL. MIKR coby potlačení jejich citlivosti a čÍSLOV. SNÍM s volbami RESET nebo PRůBěŽNě. Vrhněme se na další skupiny položek nabídky HV40…

Třetí symbol NAST. PřEHR/VÝST skrývá 3 možnosti AV/SLUCH (volbu přepnutí analogového výstupu na sluchátkový), SLUCH. HLAS. (řízení audio-úrovně do sluchátek) a VÝST. KOMP. (s direktivní volbou 576i a jakousi automatickou identifikací 1080i/576i). čtvrtá skupina NAST. DISPL/☼ obsahuje šest položek s jakýmsi návratovým symbolem komunikačního jazyka, protože zůstává ve všech řečech stejný. Zde je možno ovlivnit JAS displeje, zadat ZNAčKY (volba 2 indikací citlivostí v obrazovce displeje nebo dvou typů mřížek pro lepší orientaci v kompozici záběrů) a zvolit funkce ASSIST, v nichž má Canon i 2 stupně indikace přeexponování ZEBRA (70% a 100%) a výraz PEAKING, druhdy popsaný (v textu profi-kameramana T. Dusila, na nějž jsem odkazoval u HDV-prvničky Sony FX1) jako "vyjetí ostrosti". Canon se přiklonil k pomocnému řešení, kdy volbou asistenční funkce najede jako přískokem na detail s (asi) dvojnásobkem velikosti a tím zdůrazní scénu. Druhdy jsem popsal podobnou funkci u masivní JVC GY-HD100 jako záření okrajů předmětů, které jsou zrovna správně zaostřeny, ale to jen na okraj. HLADIN. AUDIO coby manuální řízení zvuku je jasná a položky OBRAZOVKA TV nebo jasný povel JAZYK přeskočme…

Předposlední symbol hlavní nabídky s kladívkem a stranovým klíčem ve znaku se jmenuje NAST. SYSTÉMU a skrývá 5 odrážek, z nichž vyjímám UŽIV. KLÁVESA k přiřazení potřebné funkce tlačítku CUSTOM coby jednomu ze dvou rozdílů HV40 od HV30. Pod tuto možnost vyvedení některé z oněch funkcí ven napřímo k objektivu (rozumějme do zmíněného prvku CUSTOM) je přichystána čtveřice vymožeností: ASSIST FUNK (ono „vyjetí ostrosti“), ZNAčKY, BLC (protisvětlo) a MAGNIFY (to je to přiskočení záběru na detail). V prvním souvětí tohoto odstavce píšu o 5-ti položkách, tady jsou zbývající čtyři: BEZDR. DÁLK. pro (například) nepříliš pravděpodobnou situaci potřeby vypnutí čidla dálkového ovladače v přítomnosti více kamer Canon, TÓN pro možnost vypnutí nebo dvojí úrovně zapnutého cvrlikání po jakékoli manipulaci s tlačítky, ÚSP. REŽIM (automatické vypínání po cca 5-ti minutách s možností deaktivace) a za popsanou uživatelskou klávesou visí ještě nápis MAGN. NAHRÁV, tedy (dle překladatelů) ono jakési přečnívání obrysu (záření). Poslední podnabídkou z hlavní Nabídky je NASTAV. DAT./čAS, což je tak standardní a dlouhá léta téměř shodně používaný systém úpravy časových parametrů a jejich případných zobrazení na displeji, že půjdu dál…

Nejdříve se vrátím ke slíbenému vysvětlení položky HD STANDARD. Zde je možnost volby plného HD-rozlišení 1080i nebo jeho verze HDV (PF25) s progresivním snímáním a dvě DV varianty nahrávání (tzn. v druhdy standardním DV-PAL-u 576 linek neboli dnes už nejčastěji s označením SD-rozlišení), to znamená ve starém-dobrém poměru stran 4:3 a modernějším širokoúhlém formátu 16:9. Možnost tzv. downkonverze jsem zmínil o pár odstavců výše, což připomínám jen spíše proto, že i pro uživatele bez vlastní HD-výbavy (aspoň TV k prezentaci) je docela škoda nahrávat s touhle kráskou v roce 2009 cokoli v SD-módu. K teorii ovládání před vlastním pomyslným usednutím za volant ještě přidám funkci frekventovaného joysticku bez předchozího vstupu do Nabídky. Zatlačením na středový spínač se v pravém dolním rohu displeje objeví křížková volba hned 4 možností: doleva se nechají přehrát 3 vteřiny posledně nahrávané scény na pásce, nahoru se zapíná předvolený digitální efekt, doprava se volí (opět předvolený) obrazový efekt a dolů se vstupuje do dalších dvou fičur kamery, tedy manuálního řízení expozice (vlevo-vpravo coby mínus-plus) a ručního ovlivňování audio nahrávky (opět joystick vlevo-vpravo). Od teorie přejděme k praxi…

Vlastní práce s HV-čtyřicítkou je naprosto odlišná od práce a spolupráce s jinými odrůdami čtyřicítek (doufám, že to dnes čtou jen muži :-D). Kamera neodmlouvá, není svéhlavá a po zácviku svého "řidiče" poslouchá na slovo. Když posté za poslední dobu vzpomenu nepohodlnost a titěrnost hledáčkového "okuláru" HV40 (to slovo musí být v uvozovkách), vyčerpám prakticky všechny kritiky, které si rozumný člověk může vůbec k téhle veleúspěšné řadě HV20/30/40 dovolit. Vynikající ergonomie, téměř dokonalá výbava (až skoro pro profesionály) a luxusní účinnost stabilizátoru od tvůrce tohoto OPTICKÉHO patentu činí z HV40tky jednu z nejúžasnějších ruček všech dob. NADSTANDARDNÍ počet manuálních možností a fantastický výkon i v automatu. A když navíc přidám výše zmíněné možnosti BěŽNÉ mikrofonní zdířky s podporou NORMÁLNÍ (=rozteče) botičky na vše, co nechce omezit kameramanův rozlet v pořizování externích doplňků typu světla či mikrofonu, myslím, že pochvalou budu muset začít šetřit, abych zase jednou nevypadal jako náborový agent této sympatické vůdčí foto-firmy s červeným logem…

Takže včas přešaltruji na kritiku jednotlivých detailů, jak jsem je za tři sezóny mazlení s triem HV20/30/40 našel já nebo mi je sdělovali i pomohli objevit jejich uživatelé. Zápěstní řemínek by mohl být kapku masivnější a jeho pevnost by měli hoši šikmoocí kapku vzpružit. Regulace hledáčkové čočky na případné dioptrie oka uživatele by měla být asi kapku ovladatelnější, protože RJL (můj vícekrát opakovaný patent pro Ruce Jako Lopaty :-D) musí mít hodně velký problém s jeho nastavením. Podobně si troufnu na polohu tlačítka FOCUS, které je právě k aktivaci ručního ostření ze stativu (u společenských točení, kdy na displeji vidím rozhodně mnohem více, než v hledáčkové miniaturní obrazovce) moc blízko pantu výklopného LCD. Krytku botičky pro doplňky mohl Japonec podle mého udělat stejně odnímatelnou, jak to nechal na HV20tce, protože já osobně bych ji raději nechal doma, než jí násilím páčil plastový úchyt do boku. Ale to jsou zanedbatelnosti, v tom se asi shodnou mnozí uživatelé této třídy HDV-ruček. Nejpřínosnější změnou, kterou tímto vzkazuji za množinu uživatelů HáVéček japonským vývojářům, by asi byl volitelný díl gumové očnice hledáčku, který by se za pár stokorun dal dokoupit a po vysazení plastové (nepohodlné!) koncovky nasadit na hledáček, jak si to ostatně kromě našinců přáli i autoři téhle fotomontáže pro údajnou (neexistující) HV50tku…

Canon HV40 se v terénu chová ukázněně a pro většího chlapa (mám o fousek méně, než kdysi po vojně a to bylo 187 cm) není problém vozit mašinku v (polstrované!) kapse své bundy (třeba) na lyžích celý týden. V základní sadě od výrobce je už větší akumulátor s označením BP-2L13, což znamená, že stroj vydrží asi 1,5 hodiny práce bez problémů už s dodávaným článkem. Plnění AKU energií se provádí tzv. vestavěnou nabíječkou, což je standardní, ale má to logicky drobnou nevýhodu, že se (například) na svatbě nedá s jedním článkem točit a druhou baterii nechat nabíjet. Externí nabíječky naštěstí produkuje více firem a nadto je většinou vybavují 12V-kabelem pro palubní sí automobilů, což z nich činí dostupné řešení i na cesty. V případě přehrávání pořízeného záznamu není sice nutná externí jednotka typu Sony HD700, ale jejím připojením k video-řetězci se výrazně ušetří mechanika videokamery díky nenutnosti stahování (zvláštní dvousloví) videí nebo prezentaci na TV. Propojení kvality v plném maximu schopností HV40tky lze provést buď kabelem COMPONENT, jímž se přenáší zvl᚝ barevné složky R-G-B (z anglických červená-zelená-modrá) - plus nutnou audio-šňůrou - anebo o fous snáze kabelem HDMI, zde s běžnou normální velikostí onoho konektoru (nikoli mini-HDMI)…

Režim digitální fotografie. I když jistě opět narazím na pomyslné oponenty focení videokamerou, musím se postavit na obhajobu této funkce a hlavně vyjmenovat parametry u HV40. Maximum pro focení je 2.048x1.536 bodů při foto-režimu a při současném točení videa pak 1.920 x 1.080. Ukládání na kartu pak má ještě 3 nižší možnosti 1.440 x 1.080, 848 x 480 a 640 x 480, ale to už je z mého pohledu spíše o zbytečných možnostech navíc. MENU foto-režimu (po přeřazení karta-páska na SD-kartu) obsahuje opět volbu ze čtyř expozičních nastavení PROGRAM AE, dalšími jsou způsob měření expozice (poměrové, průměr STř. VYVÁŽ. a BODOVÉ, vysvětlení asi netřeba), balance bílé barvy, obrazové efekty, pak je tu focení po snímcích, souvislé (česky je to prý KONTINUÁLNÍ), rychlé souvislé a AEB, s jehož překladem se nenamáhali, ale já k tomu napíšu VÝBěROVÉ, tedy pořízení tria fotek v rychlém sledu k výběru nejlepší. Předposlední položkou jsou digitální efekty (osobně nedoporučuji používat ani u videa žádný, protože doplnění v počítači bývá celkem snadné, ale odstranění už nikoli. Posledním řádkem v nabídce je volba kvality neboli velikosti fotografie (viz výše). Orientace mezi jednotlivými snímečky je (opět) ďábelsky jednoduchá - univerzálním joystickem…

Stále stejně: kurzor napoví název a velikost, klik zvětší!

Galerie Videosnímků a Fotografií s dosud největším klipem našich-vašich stránek. Rekordním videem je 12-ti vteřinová HDV-ukázka fešného sporáku z premiérové akce Dobruška Challenge, tedy prvního ročníku závodu na čtvrt míle. Nejen kvůli bublině světové "krize" si obchodník Jelínek přeje, aby lid nedopustil další oběti (myslím speciálky "zbytečného" zboží, jako jsou naše krásné videokamery :-(...) a předpokládá rychlé rozkřiknutí takové speciality, která může třeba i maličko napomoci. Oproti komprimátům AVCHD si tak bude dnes moci přehrát na svých monitorech (ale i velkých TV, pokud si umí propojit s PC) opravdu VYSOKÉ rozlišení videa každý, kdo si ukázku stáhne. Klip byl pro tyto účely stažen editačním programem HDVSplit, protože např. po SW Pinnacle bychom museli vyexportovat oddělené soubory obrazu a zvuků stop do jednoho a surovost ukázky by tak logicky utrpěla. Zleva doprava je tu tedy 40MB HDV-videa, následují 4 Videosnímky (obrázky vytažené z videa) s demonstrací detailů HDV-videa a 3 Fotografie na důkaz, že třetinové 3megapixelové čipy fotí jako víno. Dovolím si bez konzultace a snad i bez vidiny inzultace (:-D) od Boba přihodit jedno z děl tohoto barda naší diskuse, kde plným trafem (čili ZOOMem v oborovém žargonu, bez pardonu) lovil HV30tkou krásné dravce bez výstřelů. Trojice mých fotek snad zaujme hlavně snímanými subjekty, jejich výška bohatě převyšuje většinu lidských jedinců (a kteří se podle poslední 8. fotky mají i čím účinně bránit)…

Konkurence HV40 a možné doplňky pro práci. Zřejmě asi nyní jedinou současnou konkurentkou je Sony HDR-HC9, budeme-li uvažovat o podobné velikosti a pořizovací ceně. Horší je to sice už s její dostupností, ale podle všeho zatím ještě v nabídce nekončí (nástupce zatím neznámý). Kartové či harddiskové kamery jsou jako konkurence vesměs dost nepatřičnými mj. kvůli AVCHD formátům a dražší stroje typu Canon XH A1/s nebo Sony FX1000/FX7 jsou velikostí i cenou úplně jinde. Z příslušenství, která jsou dobře prodejná pro HV40 i její předchůdkyně, jmenuji ze zkušeností obchodníka podle četností prodejů na prvních místech brašny (my máme např. tyhle - kuk na logo :-D), ochranné filtry, akumulátory (univerzální vyhoví a nestojí jako originální), zmíněné externí nabíječky a další běžné doplňky plus množinu Libůstek. Do skupiny Libůstek se řadí třeba externí mikrofony - s velkými obchodními čísly australské firmy RØDE v mono- i stereo- verzi, s tzv. kočkou nebo bez ní - a předsádky zvané v oborové mluvě obvykle šíra. U odstavce nabízím komplet doplněného předchůdce HV30 s předsádkou a sluneční clonou, jež je mimochodem drobně kutilsky vyladěným dílem od velké sestry XH A1/s. Pokud se podaří obdržet další dodávku obdélníkových clon (klikněte si), budeme je moci dodávat pro fešný vzhled i bez pořizování nákladné předsádky a masivní clony…

čtu si to sobě podesáté a už mám rozepsaný i závěr. Jen ještě přidám pár doplnění popisu, jež by tu zřejmě neměla chybět. Jednak to, že přehrávaný obraz lze zvětšit v režimu PLAY kolíbkou transfokátoru a X-krát zmiňovaným joystickem v něm hledat patřičné detaily nebo jej zase zmenšovat na plnou obrazovku do reálné scény. Za další chci znovu vyzvednout onen praktický joystick, protože i třeba taková hlasitost vestavěného reproduktorku či řízení úrovně zvuku do případně připojených sluchátek se řídí jeho výkyvy do stran. Nemohu si pomoci od vyřknutí (subjektivní) formulace o genialitě ovládání současných produktů firmy Canon. Na (téměř, ten hledáček už teda nechám spát :-D) každém detailu ergonomie a ovládání je vidět, že Japonec u toho trošku přemýšlí a dělá to pro lidi. Jsem totiž zapřisáhlým odpůrcem daktylů spolupracující konkurence Sony, jak jsme po uvedení na trh začali říkat těm dotykovým LCD-panelům a které jako poučený laik do točení odmítám. Z dalších fičur HV40 by šla jmenovat celá řada od možnosti blokování expozice, přímého tisku i s termosublimačními tiskárnami s patřičnou schopností, přímého ovládání funkcí i s tlačítky na rámečku displeje (z obrázku nutno doplnit jen MAGNIFY, tedy přískok na objekt kvůli ostření) atd. A taky musím dodat, že tahle krasavice má DIGITÁLNÍ i ANALOGOVÝ VSTUP včetně AD-převodníku…

Závěr a doporučení? Smiřujeme se postupně s tím, že ona stará-dobrá čtvrtpalcová páska je možná před pomyslným vyhynutím. Kartové, flešové i harddiskové varianty se totiž na pásku valí ze všech stran, jak obří vojska na zteč. Dosud NENAHRADITELNÁ schopnost pásky především v archivaci záznamů ale ční nad všechny její (jistě relativní) nevýhody jako maják! Do počítače může šlusnout zkraácká šalina (žargon všeobecný :-D) a odpálí disk, DVD-disku se škrábne zaváděcí stopa a laser má po žížalkách. Nutnost duplicitní zálohy u kterékoliv z variant ukládání videa, co se média týče - tedy HDD, karty i DVD - je nabíledni. To ale u pásky rozhodně netřeba z jiného důvodu, než z případné 150%ní odpovědnosti k zachování vzpomínek. No nic, nechám pásku páskou a vrátím se ke kameře HV40. Hodnocení pozitiv i případných kritik už bylo popsáno v této recenzi dostatek, alespoň já jsem o tom dnes přesvědčen. BEZKONKURENčNÍ poměr onoho známého zlomku cena/výkon zaručuje čerstvé novince obchodní úspěch (tedy my jej předpokládejme) nejméně jako u předchůdkyň. A všem, kdo si to přečetli až sem (a nevěděli by), připomínám, že jsou na stránkách obchodních specialistů a fanoušků oboru, kteří prodali (počítám i dosud realizované HV40tky) celkem přes 150 zmíněných Hávéček a dobře znají jejich (faktickou) 100% spolehlivost. Takže moje doporučení je bez vzletných formulací a přídavných srandiček jen prostě třikrát ANO ANO ANO…

Technické parametry videokamery Canon HV40: na webu českého zastoupení..

Produktová karta modelu Canon HV40 s technickými daty - z čs. webu Canon...

Fotodokumentaci pomohl chystat kolega z firmy: Videokamery CZ
HD-ručku s profi-výkony a amatér-cenou popsal s poctivostí, jakou si zaslouží, profesionální obchodník a amatérský točič Petr Jelínek.

Můj @-mail nech slouží každému, kdo se v dobrém duchu chce na cokoli zeptati nebo by ještě v přátelštější notě chtěl upozornit na chybičku, již by v mém snažení našel. Díky všem věrným čtenářům.